Politickými vyvolenci řízený veřejný sektor slibuje zajišťovat celou škálu praktických služeb, které prý privátní sektor zajišťovat nemůže. 

Místo toho však vládnoucí samozvaní politici vydírají občany vysokou daní z přidané hodnoty např. na léky, hole, pleny i potraviny, jejíž výnos pak poskytují spřáteleným soukromým firmám (třeba anonymně vlastněným tyraniím), které mají veřejné statky zajišťovat. Není asi divu, že jejich kvalita není valná a jsou často předražené, jako např. slavné české dálnice.

Když na něco politik peníze nemá, tak si je za lichvářský úrok půjčí od bankéřů, ačkoliv národní banka půjčuje těm komerčním za technickou nulu, aby povzbudila růst podivného agregátního ukazetele zvaného HDP. Ten však přesto dlouho neroste.