V pohledu na Ukrajinu si Lubomír Zaorálek (ČSSD) s Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) natolik notovali, až to u politologů vzbuzovalo udivenou otázku, proč jsou hosty OVM ve veřejnoprávní televizi lidé se shodnými, a ne opačnými postoji.

„Jejich shoda ale svědčí o tom, že česká zahraniční politika se stále nedělá v Praze nebo v České republice, natož v Černínském paláci nebo na Hradě, ale že jsou dodávány modely chování. A je úplně lhostejné, z jaké strany zeměkoule ty návody chování přijdou, zda ze Západu nebo z Východu. Je to politika státu, který má na oslavu čehokoli vždy připraveny dvě žerdě pro prapory,“ řekl pro PL politolog  Zdeněk Zbořil.

Čechy dlouho nemohl v "boží dlani" české kotliny a moravského úvalu nikdo porazit, jen oni sami sebe, jak tragicky předvedli v bitvě u Lipan. Od té doby to s nimi jde "od desíti k pěti" a místní "elity" se s mučivou pravidelností podbízejí odcházející velmoci jako protektorovi. Zdecimovaný národ k tomu dlouho mlčel a věnoval se vynalézání různých způsobů jak pohodlněji přežít.

Rakousko, Francie, Německo, Sovětský svaz, Spojené státy, vždy sázka na "mrtvého koně". "Neodvrhneme-li svou malost, na mrzké živoření a hnusné doživoření jen otevírá se mu vyhlídka. Politicky – bezmoc a faktické otroctví pod velmocemi; hospodářsky v nejlepším případě snesitelná existence. Ale snesitelná existence je nesnesitelný pojem; všemu vyššímu je pouhá snesitelnost nesnesitelnou. Vše, co vyšší, chřadne v nízkých poměrech a kazí se, hnije zaživa a dohnije. A jen to je ´vyšší´, co chce nejvyšší; kdo nejvyšší nechce, je červ.