Nyní má vláda ČR přijmout podstatně těžší a významnější rozhodnutí nejen pro energetiku, ale i pro zajištění dobré perspektivy pro ekonomiku a společnost na příštích 100 let: Postaví až čtyři nové velké jaderné bloky Francouzi, nebo Jihokorejci?

Tendr na výstavbu nových jaderných bloků vrcholí poté, co vláda zpřesnila zadání pro závazné nabídky z jednoho na čtyři velké jaderné bloky. Po vyřazení ze soutěže amerického Westinghousu, který do společnosti ČEZ neposlal závaznou nabídku, zůstávají ve hře o historicky největší zakázku Česka (i Československa) jen dva uchazeči. V obou případech jde o státní jaderné společnosti, za nimiž jsou ale z posledních let docela významně rozdílné reference.

Jednak je to francouzská EdF, zajišťující doma mj. provoz 56 jaderných reaktorů, stavící další jaderné bloky v Evropě a připravující výstavbu nových 14 reaktorů ve Francii. Jenže EdF se standardními 1600MW tlakovodními bloky má doma i v řadě zemí problémy se zpožďováním výstavby nových reaktorů. Finské Olkiluoto s 1600 MW se protáhlo o 12 let a náklady na čtyřnásobek, britský Hinkley Point 2 x 1600 MW měl být po zpoždění dokončen roce 2025, nyní se mluví o roce 2031, francouzský Flamanville byl stavebně zahájen v roce 2007 a stále není hotov. Přesto si EdF v českém tendru věří s tím, že musí pro něj přepracovat svůj standardně dodávaný tlakovodní reaktor s výkonem 1600 MW na typ EPR 1200, který vyhovuje českému zadání.