Je zcela evidentní, že Evropa si nakonec – pod tlakem Evropské komise – bude nucena na „finančních trzích“ vypůjčit nějakou - „nikoliv malou“ - částku, aby se tzv. zotavila z Corona krize. Nebudeme teď rozebírat, proč už dnes mnoho lidí předpokládá, že se tak stane, i když den D je stanoven na 1.1.2021. Přijměme to jako fakt, každý z nás si sám za sebe může dosadit ty hlavní důvody – proč se tak stane.

Prosím, zamyslete se nad charakterem postupu, který zvolila Evropská komise. Pokud by se tento návrh Evropské komise chtěl tvářit aspoň trochu „demokraticky“, Komise by se především musela otázat členských států, na kolik si troufají – zadlužit se. A z těchto základních vstupních údajů, jež mohou říci jedině členské státy, by se měla „dopočítat“ celková suma půjčky, samozřejmě včetně toho, jakým způsobem bude zohledněna míra solidarity nejvíce postiženým zemím, firmám a státům...

Vstup do jednání o půjčce jako takové by měl začít „odspoda“. Každý stát by měl být schopen říci - troufám si během 30 let splatit sumu ve výši......

Způsob, jakým došlo k této „dluhové“ iniciativě – je nedemokratický a nahrává nezodpovědnosti politiků, ať už mluvíme o politicích na národní nebo i na Unijní úrovni.

Názorně to můžete vidět už jen na tom, že zatímco kancéřka Merkelová a prezident Macron odhadli objem prostředků na záchranu Evropy na 500 mld EUR, jejich kolegové z Evropské komise – snad aby je „trumfli“ (neumím si představit jiný důvod), stanovili objem prostředků na 750 mld EUR.