Už je to hodně dávno, aspoň 30 let, co komunisté žádali od lidí – „uvědomělost“. Především v padesátých letech to byla podmínka nutná k přežití. Pokud jste byl dostatečně „uvědomělý“, pak jste byl v pořádku. Neboť s „uvědomělostí“ jste v dobách, kdy tu vládla totalita, mohl přežít. Pravda, jezdil jste ráno na šestou natřískanými tramvajemi do práce, po cestě jste zhltl gumové rohlíky, v šest jste si „píchnul“ a pak jste zařezával do deseti, zhltnul svačinu a pak jste dělal až do dvou a „padla“. Potom znovu natřískanou tramvají domů. Večer televize s častuškami a v neděli fotbal.

Inu, když jste byl dostatečně uvědomělý, tak jste to nějak zvládal. Musel jste. Komunisté si ovšem vaši uvědomělost prověřovali. Měli na měření vaší uvědomělosti speciální pomůcky, jako byl počet vlajek vyvěšených ve vašich oknech, počet mávátek v rukou vašich dětí v prvomájovém průvodu, účast na schůzích, hlasování a délka potlesku na odborových schůzích při projevu odborového předáka apod.

Tak trochu mimořádnou akcí v tomto směru byly i protesty proti nepravostem jakéhokoliv druhu, jako byly třeba listiny s podpisy protestující proti jugoslávskému prezidentu Titovi - „Krvavý pes Tito!“, protesty proti maďarskému vůdci László Rajkovi, protesty proti „trockismu“, protesty proti Jižní Korei, která byla podporována OSN a byla ve válce s „socialistickou“ Severní Koreou. Mnoho lidí se podepsalo pod žádost o co nepřísnější potrestání buržoazně nacionalistických zrádců a „zpřísahaneckého centra“ vedeného Rudolfem Slánským apod. I tehdy prokurátor Urválek používal literaturu při zdůvodňování rozsudku - „Psovi psí smrt!“ - podle básníka Ivana Skály. Někteří úslužní komunisté se zabývali shromažďováním podpisů podobných deklarací, aby si vylepšili „skóre“ ve stranickém kádrovém hodnocení.

Na tom všem a na věcech podobných si komunisté ověřovali míru vaší „uvědomělosti“. Inu, totalita. A proti totalitě se Češi pozvedli. Nejdříve v 60.letech a nakonec v roce 1989.

V obou těch historických událostech byl jeden rozdíl – zatímco v 60.letech hnutí za „socialismus s lidskou tváří“ se nedočkalo podpory ze Západu a podle toho se Západ zachoval i v případě sovětské invaze 1968, v roce 1989 tu byla již podpora v podobě Helsinské deklarace lidských práv. Jednalo se také o hnutí, které prošlo celou východní Evropou – od Polska, Maďarska, přes Východní Německo a nakonec hnutí našlo výraz i u nás, u našich studentů a disidentů s Václavem Havlem. Přišel „Samet“, komunismus padl a systém se změnil. Totalita skončila a skončili jsme budování komunismu (což nám nedělalo žádné problémy), místo toho žijeme v demokracii a začali jsme budovat kapitalismus (což nám dělá problémy každodenně).