Vážený Karle Srpe, vážení velvyslanci Slovenské a Francouzské republiky, vážený pane profesore,
je zajímavé, že vždycky ten, kdo je autorem, je až na konci, ale platí přísloví: „Finis coronat opus.“
Myslím si, že by to měl být právě Karel Srp, jako účastník památné snídaně s Françoisem Mitterrandem, který by měl největší právo pronést zde projev. Ale protože jsem byl o tento projev požádán já, dovolím si zmínit jednu událost, která předcházela slavnému setkání s disidenty u Françoise Mitterranda.
Byla to asi rok předtím návštěva holandského ministra zahraničí. Tuším, že se jmenoval Max van der Stoel, ale pokud ne, tak mě opravte, který poté, co se rovněž setkal s disidenty, byl z tehdejšího Československa prakticky vyhoštěn. A dodnes si vzpomínám na takovou naivní veršovánku v deníku Rudé právo, kde jinde: „Jede, jede poštovský panáček, jede zpátky do země tulipánů.“ Nu a to bylo takové nepřímé varování tehdejšího režimu přijíždějícímu francouzskému prezidentovi, aby se setkal s disidenty na pracovní snídani v Buquojském paláci, tedy v rezidenci francouzského velvyslanci. A já bych chtěl ocenit statečnost, s jakou u vědomí tohoto rizika François Mitterrand tuto snídani nejenže absolvoval, ale dokonce ji i přetáhl a nechal na sebe čekat tehdejšího prezidenta Československé socialistické republiky Gustava Husáka. A odvaha je něčím, co je u politiků poměrně neobvyklé, a nechat čekat hostitelského prezidenta je tak nádherná provokace, a já mám provokace rád, že bych chtěl, kromě slavnostních projevů, i na tuto maličkost upozornit a chtěl bych vzdát úctu jednomu ze dvou největších francouzských prezidentů. Samozřejmě, že jednoho krásného dne budu odhalovat i bustu Charlese de Gaulla, ale projev na jeho poctu si nechám až pro tuto příležitost.
Takže závěrem, milý Karle Srpe, je mi opravdu líto, že Tě Etická komise vyloučila z účastníků třetího odboje. Nejsi toho zřejmě hoden, neboť Jazzová sekce, která měla několik desítek tisíc členů a která byla pravidelně zakazována komunistickým režimem, byla zřejmě organizace, kterou Etická komise nepokládá za příliš důležitou. A o to srdečněji bych Ti chtěl poděkovat za iniciativu, kterou jsi i v souboji s památkáři vyvinul pro instalaci busty Françoise Mitterranda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
