Vážení představitelé médií, dámy a pánové,
V souvislosti s pádem osobního letadla Boeing 777 letecké společnosti Malajské aerolinky, které 17. července letělo po mezinárodní vzdušné trase Amsterdam-Kuala Lumpur, se v poslední době objevuje velké množství protichůdných informací. Proto Ministerstvo obrany Ruské federace shledalo nezbytným představit informace zjištěné nezávislými pozorováními systémů Generálního štábu vojenských sil Ruské federace.
Na snímku vidíte mezinárodní trasu, po níž měl letět spadlý Boeing 777. Všimněte si, že až nad Doněck se letadlo drželo stanoveného koridoru, ale za ním se odklonilo k severu. Maximální vzdálenost od hranice koridoru byla 14 kilometrů.
Dále pozorujeme manévr Boeingu 777 pro návrat do stanoveného letového koridoru, který ale posádka malajského letadla nedokončila. V 17:20 byl zachycen stálý pokles rychlosti letadla a v 17:23 zmizelo letadlo z obrazovek ruských radarů. Co bylo příčinou letu Boeingu 777 za hranicemi letového koridoru? Byla to navigační chyba posádky letadla, nebo šlo o plnění příkazu letového dispečera ze střediska řízení letového provozu umístěného v Dněpropetrovsku? Na tyto otázky bude možno odpovědět až po rozšifrování a analýze záznamu z černých skříněk a záznamů rozhovoru s letovými dispečery.
Podle našich informací v den pádu malajského Boeingu 777 disponovala skupina protivzdušné obrany ozbrojených sil Ukrajiny umístěná poblíž města Doněck třemi nebo čtyřmi divizemi protiletadlových raketových systémů BUK-M1.
Tato zařízení jsou schopna trefit cíl ve vzdálenosti 35 kilometrů a ve výšce do 22 kilometrů. Proč a proti komu rozmístila ukrajinská armáda tak výkonné protiletadlové systémy poblíž Doněcka, když je známo, že proruští separatisté nedisponují letadly?
Na snímku je zanesena trasa letu a předpokládané místo sestřelu, které se nachází v dostřelu rozmístěných systémů protivzdušné obrany BUK-M1 ukrajinské armády.
Máme k dispozici satelitní snímky jednotlivých lokalit rozmístění prostředků protivzdušné obrany ukrajinské armády na jihovýchodě této země.
První tři snímky jsou datovány 14. července 2014:
Na prvním snímku jsou zachycena odpalovací zařízení protiletadlového systému BUK v oblasti 8 kilometrů na severozápad od Luhansku. Na snímku jasně vidíte samohybný raketomet a dvě vozidla s náhradní municí.
Na druhém snímku sou radiolokační stanice u Doněcka. 5 kilometrů na sever od tohoto města vidíte dvě radiolokační stanice a také další rozličnou techniku a technické budovy.
Na třetím snímku je zachycena pozice techniky protivzdušné obrany v oblasti kolem Doněcka. Na snímku jasně vidíte samohybný raketomet, kolem 60 kusů různého vojenského i speciálního vybavení, úkryty pro techniku a různé technické budovy.
Zde je snímek téže oblasti ze 17. července. Všimněte si prosím, že zde chybí samohybný raketomet.
Na pátém snímku z téhož dne je zachycena oblast obce Zarošinskoje, která se nachází 50 km východně od Doněcka a 8 km jižně od Šachtěrska. Najdete na něm baterii protiletadlového systému BUK. Vzniká otázka, proč byla baterie přemístěna do této oblasti poblíž území ovládaného ozbrojenými separatisty, a to těsně před leteckým neštěstím.
Snímky téže oblasti pořízené 18. července (snímek 6) ukazují, že baterie opět změnila svou pozici.
Kromě toho byla 17. července maximálně zvýšena aktivita ukrajinských radiolokačních stanic 9S18 Kupol-M1, které jsou součástí protiletadlového systému BUK.
Na tomto snímku je dobře vidět, že 15. července pracovalo sedm radiolokačních stanic, o den později 8 stanic a konečně 17. července 9 stanic. 18. červencem počínaje jsou v provozu každý den jen 2 až 3 stanice. Zbývá vyjasnit, co je toho důvodem.
Nezávisle na tom bych vám chtěl ukázat informace o leteckém provozu v daný den nad Doněckou oblastí.
Na tomto snímku vidíte výsledky sledování letících objektů v období mezi 17:10 a 17:30 moskevského času.
V tomto časovém úseku zde prolétala tři civilní dopravní letadla:
Let z Kodaně do Singapuru v 17:17;
let z Paříže do Tchaj-peje v 17:24;
let z Amsterdamu do Kuala Lumpuru.
Kromě toho zaznamenala ruská letová kontrola letadlo ukrajinského vojenského letectva, pravděpodobně šlo o bitevník Suchoj Su-25, který nabíral výšku a přibližoval se k malajskému Boeingu 777. Vzdálenost letadla Su-25 od Boeingu 777 byla udržována 3 až 5 km.
Letouny Su-25 jsou krátkodobě schopny dosáhnout výšky 10 km a ve své výzbroji standardně nesou rakety R-60 typu vzduch-vzduch, které jsou schopny zamířit se na cíl vzdálený maximálně do 12 km, přičemž garantovaný zásah je při střelbě na cíl vzdálený do 5 km.
Co bylo důvodem letu vojenského letounu v letovém koridoru pro civilní letadla, a to prakticky ve stejný čas a ve stejné výšce jako právě prolétající osobní dopravní letadlo? Rád bych dostal odpověď na tuto otázku.
Právě řečené informace potvrzují videozáznamy rostovského centra Sjednoceného systému řízení letového provozu. Tyto materiály vám okomentuje náčelník generálního štábu vojenských leteckých sil Ruské federace generálporučík Igor Jurjevič Makušev.
Komentář náčelníka hlavního štábu vojenských leteckých sil Ruské federace generálporučíka Igora Makuševa:
Vážené dámy, vážení pánové.
Tyto materiály jsme dnes obdrželi od Federální agentury pro leteckou dopravu.
Na těchto videozáznamech jsou zachyceny dispečerské informace o letovém provozu v Doněcké oblasti mezi 17 hodinou 19 minutou a 17 hodinou a 25 minutou moskevského času dne 17. července 2014.
V levém horním rohu se nachází značka letounu Boeing 772 letícího po trase Kodaň-Singapur. Pod ním je značka letadla Boeing 777 sledujícího koridor Amsterdam-Kuala Lumpur. Zprava se objevuje značka letounu Boeing 778 letícího z Dillí do Birminghamu.
Všechna tři letadla byla soustavně sledována radary Ministerstva obrany Ruské federace. Boeing 777 se přibližoval ke státní hranici Ruské federace a měl ji překročit v místě zvaném Tonak.
Letový dispečer sledoval pohyb tohoto letounu a žádal o letové údaje, aby je mohl porovnat s údaji, které byly posádce letadla zadány.
V 17:20 ve vzdálenosti 51 km od státních hranic Ruské federace za letu při azimutu 300 stupňů začalo letadlo prudce ztrácet rychlost, což je jasně vidět z tabulky s charakteristikami jeho letu.
Po poklesu rychlosti na 200 kilometrů se v 17 hodin 21 minut 35 vteřin objevila v místě zničení Boeingu značka nového letícího objektu. Tento letící objekt byl soustavně pozorován po dobu 4 minut radary USTB – Doněck a Buturinskoje.
Řídící letového provozu se dožadoval informací o letových parametrech tohoto nového objektu, ale nemohl je obdržet, protože toto letadlo nebylo vybaveno systémem druhotné identifikace, který je typický pro vojenské letouny.
Včasná detekce tohoto nového letadla se ukázala nemožnou, protože systémy sledování letového provozu sledují vzdušný prostor ve výšce nad 5 km, takže zachycení tohoto letadla bylo možné, až když nabralo výšku.
Další změny letových parametrů nového objektu svědčí o tom, že se pohyboval v oblasti spadlého Boeingu 777 a kontroloval, jak se situace vyvíjí.
První prohlášení ukrajinských oficiálních míst tvrdila, že v tento den neoperovaly vojenské letouny v oblasti pádu Boeingu 777. Jak vidíte, nebylo tomu tak. Děkuji za pozornost.
Pokračování projevu Andreje Kartapolova:
Ještě máme pár dotazů k našim americkým kolegům. Podle prohlášení představitelů Spojených států amerických disponují satelitními snímky, podle nichž mělo k odpálení raket na letadlo Malajských aerolinií dojít ozbrojenými separatisty. Ovšem tyto snímky zatím nikdo neviděl.
Podle našich informací prolétal v časovém úseku 17:06 až 17.21 (moskevského času) 17. července nad jihovýchodní oblastí Ukrajiny americký satelit. Šlo o experimentální satelit systému STSS, který má být schopný zachytit odpálení různých typů raket a sledovat jejich dráhy. Pokud mají Američané snímky z tohoto satelitu, byli bychom rádi, kdyby je představili mezinárodnímu společenství a umožnili jim jejich podrobné prostudování.
Je to náhoda nebo ne, že se časově shoduje katastrofa malajského Boeingu 777 a průlet speciálního satelitu nad toutéž oblastí?
Na závěr bych chtěl sdělit, že všechny námi poskytnuté informace jsou založeny na nezávislých a spolehlivých pozorováních různých ruských systémů a hovoří proti nepodloženým obviněním, které jsou proti nám vznášeny. Dobrým příkladem toho je fakt, že některá média zveřejnila zprávy o přesunu raketových systémů BUK-M1 na podvalníku údajně opouštějících ukrajinské území a vstupujících na území Ruské federace. Jde o očividnou manipulaci s fakty.
Snímky byly pořízeny ve městě Krasnoarmějsk, což potvrzuje silniční billboard, na němž je adresa autosalonu nacházejícího se v ulici Dněpropetrovskaja 34. Město Krasnoarmějsk je od 11. května pod kontrolou ukrajinské armády.
V této souvislosti máme několik otázek. Co je to za odpalovací zařízení? Kam je převáželi? Kde se nachází dnes? Proč nebyla zařazena k bojovým útvarům? Kdy z nich byla naposledy vypuštěna raketa?
Závěrem své řeči bych chtěl zdůraznit, že Ruská federace neposkytla proruským separatistům žádné protiletadlové komplety BUK-M1 a ani žádné jiné druhy vojenské techniky a zbraní.
Připravené materiály Ministerstvem obrany Ruské federace budou dnes předány odborníkům hlavních evropských zemí a Malajsie. Doufáme, že pomohou při objektivním vyšetřování tragédie, která se odehrála 17. července ve vzdušném prostoru nad Doněckem.
Ministerstvo obrany bude dále informovat o nově zjištěných informacích týkajících se letecké katastrofy malajského Boeingu 777.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tisková zpráva
