Německo očekává, že bude muset letos přijmout 800 tisíc utečenců, snad proto se jako jeho politici rozhoupali do akce a vyjeli vyjednávat. V neděli se v Kábulu ocitl v neprůstřelné vestě přepravován americkým bojovým vrtulníkem Blackhawk německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Server týdeníku Spiegel to popisuje jako bojovku. Jen na okraj je zmínka o tom, že před sto lety Německo navázalo s Afghánistánem vztahy, když jakýsi důstojník-diplomat provedl neúspěšný pokus vtáhnout tuto zemi do partnerství v první světové válce. Mimo jiné nyní zde Německo cvičí afghánské vojáky ( i přes stažení Bundeswehru před devíti měsíci, zůstalo zde 800 německých vojáků). Hlavní cíl Steinmeiera byl tlačit na afghánskou vládu, aby obnovila rozhovory s Tálibánem: „Nesmíme nechat proklouznout jedinečnou šanci k tomu, aby se rozhovory rozhýbaly.“ Klíč ke stabilitě v regionu však nejvyšší německý diplomat vidí „v dosažení rozhovorů mezi Afghánistánem a  Pákistánem o společné strategii v boji proti teroru a násilí.“ Cílem je, aby zdejší lidé získali jistotu a perspektivu v dalším životě, čímž by se pochopitelně snížil počet běženců z této oblasti. Afghánská vláda jednala v červenci s Tálibánem, ale po několika teroristických útocích byla jednání přerušena.

Podle Johannese Hahna, který je komisařem pro rozšíření EU, se stává pozitivním krokem ohledně migrace jednání s Íránem. Rakouský diplomat v deníku Der Standard  říká: „Musíme migraci zabránit v zemích původu, a proto jsem potěšen jednáním s Íránem, což může mít pozitivní vliv na dění na Středním Východě, když se navíc do toho zapojí Rusko. Nesmíme však přehlížet situaci v Turecku. Vzhledem ke zdejším volbám máme nyní zvýšený počet uprchlíků, neboť vnitřní situace není jasná a navíc turecké politiky nyní více zajímají volby. Stejně tak není jasná ani vnitřní situace v Řecku. Obě neuralgické země nemají v současnosti sílu řešit problém s běženci.“ Podle Hahna je v Řecku rovněž problém ten, že podle zákona řecká armáda může zasáhnout pouze v případě, že je Řecko ohroženo nepřítelem a uprchlíci nepřítelem nejsou. Navíc rakouský diplomat upozornil na chybu evropské komise, která před třemi lety zamítla požadavek na určení tzv. bezpečných třetích zemí. Návrh byl odmítnut s tím, že jde o zásah do jejich svrchovanosti.

Představa o počtu uprchlíků

Jedná se o loňské statistiky, ale i letos UNHCR tvrdí, že většina běženců zůstává v oblastech, odkud pochází - myšleno je tím obvykle nejbližší sousední země. Podle statistik je to až 86 procent. V loňském roce mělo nejvíce uprchlíků Turecko 1,6 milionů a následoval Pákistán 1,5 milionů ( viz UNHCR  ).

Podíváme-li se v loňském roce na Evropu a kam utečenci nejvíce směřují, zjišťujeme, že nejoblíbenějším zemí je Německo 173 tisíc uprchlíků, následuje Turecko 87,800, Švédsko 75,100, Itálie 63,700 a tolik vysněná Británie loni přijala 31,300 běženců (viz ). V těchto statistikách marně budeme hledat Českou republiku, nestála ani za zmínku.