Mirko Raduševič: Co (ne)hrozí ze srbského referenda v části Bosny

27.09.2016 20:36 | Zprávy

Minulý čtvrtek se sešel Milorad Dodik, prezident Republiky Srbské, v Moskvě krátce s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem. O tři dny později se konalo nejvyšším soudem Bosny a Hercegoviny zakázané referendum v Republice Srbské o vyhlášení dne 9.ledna za státní svátek této malé republiky.

Mirko Raduševič: Co (ne)hrozí ze srbského referenda v části Bosny
Foto: archiv
Popisek: Pyramida Slunce v Bosně

Hlasovat mohlo 1.219.399 osob a z toho se referenda zúčastnilo 680.116, což je 55,77 procent voličů, z nichž se 99.81 procent vyslovilo pro vyhlášení státního svátku.

Krátce historie

Připomeňme pro pochopení situace, že uvedený svátek se váže na začátek války v Bosně, kdy 1.březen roku 1992 je oficiálně označován za její začátek. Válka trvala do prosince roku 1995, kdy byla uzavřena tzv. Deytonská dohoda.

Vše začalo reakcí Muslimů a Chorvatů v Bosně 15.října 1991, kdy reagovali svým stažením všech svých členů z orgánů svazové republiky Bosny a Hercegoviny (Akt o reafirmaci suverenity). Na to reagovali bosenští Srbové založením Srbské Republiky jako součásti SFRJ. V Bosně se tehdy konalo referendum (25.1.1992) o odtržení Bosny a Hercegoviny, kterého se však Srbové neúčastnili, čím o 2,3% hlasů nebyla splněna podmínka o vyslovení se třetiny obyvatel republiky pro odtržení. Přestože hlasovalo 92,7 procent voličů „pro“, nakonec parlament o odtržení nerozhodl. Byl dán průchod všem pravdám a nepravdám a k rozdělení země na různé entity stejně došlo již dávno předtím. Začala etnická a náboženská selekce, zabíjení, stěhování lidí… Válka měla za následek sto tisíc obětí a miliony lidí ztratilo své domovy. Jednalo se o dosud největší masakr v Evropě po druhé světové válce.

Muftí Kavazović a režisér Kusturica vyjdou nastejno

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

NATO

Jaké války podle vás rozpoutalo NATO, o kterém tvrdíte, že je agresivní pakt? A dokážete si představit, že bysme se sami ubránili třeba agresi Ruska, kdyby nás napadlo jako Ukrajinu, protože to se vyloučit nedá. Nebo vám by se líbilo, kdybychom byli zas pod diktátem z Moskvy? Někdy si říkám, že ANO....

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O klukovském hrdinovi

15:26 Petr Hampl: O klukovském hrdinovi

Denní glosy Petr Hampla.