To lze číst jako jeden z mnoha diskusních příspěvků, které se za poslední dva roky stále častěji objevují v médiích v zemích bývalé Jugoslávie, a to většinou na bosenských, srbských a chorvatských serverech. Jsou to reakce na články. Příkladem je jeden z nich v srbské verzi Newsweeku: „Existuje milion Bosňanů, a přesto roste počet majitelů modrých pasů se znakem lilie. Velkolepá sídliště a domy rostou jako z vody, a to vše financují investoři z Kuvajtu, Sýrie, Kataru, Saudské Arábie…“
Na druhé straně Newsweek upozorňuje na skutečnost, že během dvou let opustilo Bosnu kolem 68 tisíc místních obyvatel. V diaspoře žije další milion Bosňanů a důvod svého odchodu uvádí, že nefungují státní struktury, vázne spolupráce mezi etnickými entitami a jednotlivými regiony, ekonomika se propadá, je velká nezaměstnanost a bují korupce. Přesto se přichází noví a noví obyvatelé a ti říkají „Projeli jsme celou Zemi a tady je nejkrásnější příroda. Zde se nachází vše, co je k životu potřeba,“ říká nově příchozí a jsou to příslušníci arabských zemí a vyhledávají místa, kde si kupují rekreační objekty, a přitom co nejvíce u vody a jejích zdrojů. „Pro Araby je voda zdrojem života,“ píše americký Newsweek ve svém srbské edici. K tomu zmiňuje podstatný fakt vyřčený Bakirem Izetbegovićem ( synem Alije Izetbegoviće), který je členem bosenského předsednictva, že by se do Bosny mělo přistěhovat 300 až 500 tisíc Arabů. K tomu Newsweek poznamenává, že cílem je změnit etnické složení Bosny ve prospěch muslimů.
Problematičtí misionáři
Negativní pohled na nově příchozí nemají jen Srbové nebo Chorvaté žijící v Bosně, ale jsou to rovněž samotní Bosňané. Nedávno vzbudil v prostoru Balkánu pozornost článek sarajevského intelektuála, který je známý a přednáší na mnohých arabských univerzitách Esada Durakoviće. Píše o tom, že nemá nic proti Arabů, ale chce upozornit ty, kteří vnímají pouze arabské investice a nechápou nebo nechtějí chápat, co se ve skutečnosti v Bosně děje. „Na celý případ se dívám, jako na zvláštní strategii, jejíž efekt nelze v současnosti chápat, ale konečný cíl této strategii bude jasný až ve chvíli, kdy bude pozdě. Jsem přesvědčený, že v tomto případě se jedná o určitý typ projektu.“ K tomu bosenský akademik dodává, že se Arabům nejedná ani turistiku ani o jejich investice do bosenské ekonomiky, ale jde o doživotní rozprodej „bosenského gruntu“. Další závažný fakt je podle Durakoviće ten, že nejde o příchozí Araby pouze s krátkodobým pobytem, ale jedná se o rodiny, které chtějí v Bosně natrvalo usadit.
Bosenský akademik především upozorňuje na chybné srovnání s tím, kdy lidé z arabského světa investují a usazují se na Západě. Říká k tomu: „Jedná se o to, že zde již máme importované ´misionáře islámu´, a to různých typů. Ti svojí činností problematizují tradiční bosenský kosmopolitizmus a vychází vstříc těm, kteří v sobě skrývají potenciální agresi pro uskutečnění svých cílů, které si předsevzali.“
Akademik Esad Duraković ve svém textu, který poskytl bosenské tiskové agentuře NAP dochází k závěru, kdy se omlouvá arabskému světu, že to nemyslí zle, ale že i oni musí pochopit kontext a konečný výsledek všeho, co v sobě nese charakteristika velkého projektu. „Když se k nám Arabové – muslimové ve velkém nastěhují, a to tím podstatným způsobem, že kupují nemovitosti, dojde k tomu, že Republika Srbská bude mít v rukou argument, aby se definitivně oddělila od Bosny. Stejně tak bude mít tento argument extrémní chorvatská poltická strana HDZ (Hrvatska demokratka zajednica). Nebudou chtít žít v ´musulmanské´zemi, kde bude její identita určována různými sektami a navíc v zemi, kde celé oblasti skupovali Arabové.“
Je zde další text na bosenském serveru Karakter, který uvádí, že minulý týden se v Sarajevu konal „kulatý stůl“ s představiteli Arabů v Bosně a Hercegovině a jednalo se o uzákonění existence arabské menšiny, neboť se očekává ještě větší příchod Arabů z Perského zálivu.
„Vzhledem k narůstajícímu počtu arabských rodin v bosenské společnosti jsme se rozhodli, že je nutné řešit problematiku Arabů v Bosně a Hercegovině. Neboť se počet Arabů začíná vyrovnávat s počtem další místní etnické entity, založili jsme sdružení Arabského lidu v Bosně a Hercegovině a rozhodli jsme se bojovat za větší práva Arabů. Náš lid potřebuje mít jistotu, a proto touto cestou žádáme změnu ústavy. Arabové se musí stát konstitučním národem v Bosně a Hercegovině,“ to jsou slova Hamadi al-Zaida, který je předsedou nově ustanoveného arabského sdružení v Bosně.
Mešita krále Fahda
Změn, které nastávají v Bosně si všímá již i Západ a jeho média poměrně často píší o radikalizaci muslimského bosenského venkova. Nyní ale například server PBS.org pod titulkem Postavením saudské mešity v Sarajevu bude ohrožen umírněný bosenský islám, uvádí: „Mnozí zahraniční politici jsou přesvědčení, že umírněný prozápadní bosenský islám je tou nejlepší zbraní proti radikalizaci muslimů. Zdejší Islámská komunita říká, že by se měly podniknout rázné kroky vůči venkovským mešitám, které až příliš vychází vstříc islamistům. Ale někteří říkají, že však skutečná hrozba extrémismu se nachází přímo v Sarajevu.“
Článek a k němu připojené video (viz níže) upozorňují na skutečnost, že mešita krále Fahda nacházející se v Sarajevu, nejen proměnila vzhled zdejšího okolí, ale začíná měnit i myšlení zdejších umírněných muslimů. Údajně se stává nejradikálnější v Bosně. V článku se ale také dočteme o úsilí americké velvyslankyně v Bosně Maureen Cormackové a „bezpečnostní týmu z USA, který má pracovat v rámci velvyslanectví … na sdílení informací s kolegy z Bosny a Hercegoviny ( citace ze slov velvyslankyně).“ Jde o to, zda to co bylo v Bosně již rozpoutané nedošlo až příliš daleko.
Video televize PBS (Is Saudi-funded mosque in Sarajevo threat to Bosnia’s moderate Muslims?)
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
