Snad zapomněl, že tehdy američtí občané spílali vládě USA, že nechala obyvatele New Orleans umírat (1833 mrtvých) a zapomněl vzpomenout na to, což učinili jiní, že katastrofu odnesli především nejchudší obyvatelé města – černoši. Stovky mrtvých černošských těl plavalo v záplavě a tisíce se jich tísnilo v Superdomu, což jeden novinář přirovnal k moderní otrokářské lodi.

V co však po deseti letech málokdo uvěří, že tehdy trpící černoši budou mít znovu problém. Nejchudší obyvatelé města – především černoši tvrdí, že návrat domů jim úřady všemožně ztěžují. Podle popisu magazínu The Newsweek po katastrofě vznikla u řada rozdílných představ, jak město znovu vybudovat.

Naštvaní a naštvání

Na to, co se ve městě po záplavách děje, je mnoho místních naštváno. Jedním z nich je lékař Brobson Lutz a jeho naštvání spočívá v tom, že po celou dobu katastrofy se jako ďábel staral o zraněné i deprivované lidi. Teď však zjistil, že veřejná nemocnice, kde léta sloužil, již nebude. Plánům se těm, kteří na radnici úspěšně lobovali, z mnoha důvodů nehodí.

Nemocnice zvaná Charitativní (Charity Hospital) není profitabilní. Byla založena již v roce 1736 a město ji financovalo z peněz francouzského námořníka, který si tehdy předsevzal, že by měla sloužit především nemajetným obyvatelům. Nemocnice, s málo přes dva tisíce lůžky, řešila problémy, které jiné odrazují. Jejími pacienty byli hlavně zranění z rvaček, postřelení lidé, předávkovaní drogou nebo duševně nemocní. Většina problematizovaných pacientů byla černochů a ze statistky z roku 2003 vyplývá, že 83 procent jich nebylo pojištěno. Když lékaři a sestry zde pečovali o postižené hurikánem, pracovali s vypětím všech sil, přestože došlo k přerušení dodávek elektřiny. Například používali ruční dýchací přístroje a ze zoufalství malovali na prostěradla výzvy „Ještě žijeme“ nebo „Katrina nás ještě neroztrhala“. Transparenty mávali z oken, aby záchranáři v helikoptérách věděli, že je zde třeba pomoci. Nemocnice Katrinu přežila a nakonec dokonce s minimální škodou. Vše se vydrhnulo, vyčistilo a stačilo jen zapnout přívod elektřiny. To se nestalo a stát 30.září 2005 nařídil nemocnici zavřít. Podle Newsweeku vysokým státním úředníkům vadil altruistický způsob vedení nemocnice a představovali si spíše nemocnici soukromou. Nemocnice je dodnes zavřená, přestože se 83 procent obyvatel v průzkumu vyjádřilo pro její znovuotevření. Brobson Lutz říká: „Bez Charity Hospital není New Orleans tím, čím byl dříve“.

Nový New Orleans jen pro bílé

O město, jeho podobu se v USA rozpoutal velký boj. New Orleans již skutečně není tím, čím býval, nejvíce byly postiženy desítky tisíc černošských obyvatel žijících v nejvíce postižené části města Lower Ninth Ward. Ta dodnes ze svých šedesáti procent není hrázemi chráněná vůči povodním. V souvislosti s tím je v amerických  médiích předkládáno několik různých názorů.