Než popíšeme, o co se v Makedonii jedná, uveďme celou situaci na pozadí Turecka a Řecka, neboť někomu může připadat malá dvoumilionová Makedonie nedůležitá a nezajímavá.

O tom, kolik se nachází amerických atomových pum v Evropě, se novináři přou. Newyorker píše o 200 kusech a jiné zdroje mluví až o 480 pumách. Ví se však, že na letecké základně Incirlik na jihu Turecka je padesát vodíkových bomb B-61. Tato základna byla v době neúspěšného puče zavřena a její velitel byl zatčen. Američané k této základně vzhlížejí s velkými obavami vzhledem ke zdejšímu jadernému arzenálu a píše se, že nikde jinde ho NATO tolik nemá. Navíc se jedná o centrální základnu NATO pro Blízký východ. Jižní křídlo Aliance se nachází již vzhledem k tradičně špatným řecko-tureckým vztahům ve špatné kondici a přitom je velice potřebnou základnou vzhledem k vážné situaci od Afghánistánu až po Libyi. Není divu, že dochází k jednání amerických představitelů s řeckými o využití námořní základny Souda bay na severní straně Kréty. Řekové nabádají Američany, aby přitom opustili základnu Incirlik a upozorňují je na sbližování Turecka s Ruskem. Na druhé straně se ani turecký prezident Erdogan netají nespokojeností s Američany, zejména jejich podporou Kurdů. Vyhrožuje, že může pro USA zavřít zmiňovanou leteckou základnu. Základna Souda bay je velice příznivá, neboť hloubka vody v zálivu umožňuje kotvení i velkých amerických letadlových lodí. To je také důvod nedávné návštěvy řeckého ministra obrany Panose Kammenose ve Washigtonu (více zde). Americký ministr obrany James Mattis bude po sedmadvaceti letech prvním, který oplatí řeckému jeho návštěvu.

Makedonské volby

Toto americké sbližování s Řeckem hraje svoji významnou roli v sousedním státě Makedonii, která má historicky napjaté vztahy s Athénami a Američanům velmi záleží na jejich urovnání. Svoji úlohu hraje i EU, která má pro změnu zájem na tom, aby hranice byla co nejpevnější vzhledem k této evropské bráně pro utečence jak z Asie, tak i Afriky. Aby toho nebylo málo, má tato malá země určitou roli i pro Rusko respektive Gazprom s budováním přípojky na sever od plynovodu Jižní tok nebo varianty TAP – Trans Adriatic Pipeline.

Vzhledem k situaci, kdy Srbsko nevstupuje do NATO, sehrává se velký boj o Makedonii, o její politickou orientaci. Na smůlu malé země se zde navíc odehrává etnický konflikt mezi Makedonci a albánskou menšinou. O kritické situaci země v loňském roce, která vyústila v mimořádné volby (11. prosince 2016) jsme již informovali. Po volbách určitou dobu dochází k tomu, že obě vedoucí strany jak dosud deset let vládnoucí pravicová strana Křesťansko-demokratická strana VMRO-DPMNE (Vnatrešna Makedonska Revolucionerna Organizacija-Demokratska Partija za Makedonsko Nacionalno Edinstvo), tak opoziční levicová Sociální demokratické strana – SDSM se přou o vítězství. Nakonec se socialistům s pomocí albánských stran podařilo dosáhnout většiny, SDSM plánuje vytvoření vlády a rýsuje se budoucí vládní program. V tom začal problém, neboť bývalý premiér Nikola Gruevski upozornil, že si nemůže být jistý tím, že v zemi nevzniknou nepokoje, když jeho protivník Zoran Zaev, předseda socialistů vytváří svoji většinu jako vítěz albánské menšiny. Gruevski začal mluvit o tzv. „redefinování Makedonie“, a od té doby se začíná mluvit o nebezpečí vzniku federace – rozdělení země podle etnického principu. Vzhledem k tomu, že stejně jako u nás musí vzniknout v parlamentu většina, začal boj o parlament. Ten vyvrcholil minulý týden, kdy bylo socialisty – Zaevem oznámeno, že jeho předsedou se má stát Albánec Talat Džaferi. Především příznivci pravicové strany vtrhli do budovy Sobranja (parlamentu), kde začala bitka.