Mirko Raduševič: Jak jsme volili prezidenta

Pátek večer

Kamarád pracující v tiskárně přináší sebou, jako obvykle, nějaké tiskoviny a vedle obvyklého Českého zápasu nebo Sněženky farní, církevních tiskovin a jakýchsi live-stylových časopisů dává na stůl mezi sklenice piva a vína tentokrát z recese ruský „Pražskij telegraf“. Neměl to dělat! Jeden z hostů to zbystří a ruské noviny letí vzduchem do kouta na zem. Rázem jsme označení za ruské agenty a poznámky a dotazy kdo volil Zemana, se snaží jeden ze spolustolovníků raději tlumit, aby to nikdo neslyšel.

Sobota odpoledne. Averze vůči Zemanovi

Zajímavé je pro srovnání názorů opět po čtrnácti dnech sledovat v přímém přenosu tatáž média jako po prvním kole voleb - viz reportáž z prvního kola.

Radiožurnál má stejnou sestavu jako minule (moderátoři Jan Pokorný, Jan Bumba a ředitelka a socioložka organizace zaměřené na výzkum veřejného mínění SC&C Jana Hamanová), pouze v první části nahradil komentátora Petra Nováčka jeho kolega Petr Hartman.

Socioložka Hamanová je dotazovaná na charakteristiku druhého kola voleb, co kterému z kandidátů nahrává pro jeho zvolení. „Jestliže jdou k volbám voliči starší 50 let a je vyšší účast, nahrává to více Zemanovi. Ale to je jen můj odhad,“ říká ředitelka SC&C.

Komentátor Radiožurnálu na úvod hlásá, že: „Drahoš má o něco těžší roli a ve výhodnější pozici je Zeman.“ Upozorňuje dále: „Volby nejsou o Drahošovi, ale o averzi vůči Zemanovi. Není to o tom, že by Drahoš byl ideální, ale o tom, že to se Zemanem už nejde.“

Socioložka se snaží komentátora doplnit: „Je to o racionální volbě, nikoli, že by někdo byl ideální prezident, aleje to namířeno proti Zemanovi.“

Jejich dialog nepřerušeně pokračuje a je slyšet, že si oba názorově rozumí.

„Lidé se zmobilizovali, ale nevíme z jakého důvodu. Pokud by přišli nerozhodnutí nebo většina, co přišla k prvnímu kolu, měl by Drahoš větší šanci“ doplňuje Petr Hartman.

Socioložka upozorňuje a znejišťuje tím posluchače, jak výsledek může dopadnout: „Nevíme, zda jsou to ti, co čekali, jak Zeman dopadne nebo ti, kteří váhali, kterému mají hlas hodit.“

Právě je sečteno první procento hlasů a Zeman s 57 % hlasů vede. Radiožurnál přepojuje do Kongresové centra - Drahošova štábu a oznamuje, kdo je přítomný. Slyšíme, že vedle očekávaných herců a umělců je zde také bývalá politička ČSSD Petra Buzková.

První výsledek komentuje Petr Hartman: „Vypadá to lépe pro Zemana a rozdíl se zdá být vysoký, ale nejde to odhadovat, když ještě ani neznáme účast voličů.“

Neuběhne mnoho času a je sečteno již deset procent hlasů a Zeman jasně vede 57 ku 43 procentům za spočítané volební účasti 64%.

Socioložka Hamanová to komentuje slovy: Volební účast vzrostla asi o 2% a je zde pravděpodobnost, že Zeman drtivě vyhraje a tak mu nyní přišli voliči pomoci.“

Komentátor Petr Hartman se pouští do úvahy o ovlivnění voličů televizními debatami: „Debaty měly vliv. Zejména, když to sleduje taková masa lidí váhajících a rozhodujících se na základě emocí. Drahoš se tvářil, jak umí oponovat soupeři a když to přežene tak to vyvolalo reakci. Nemá politiku zažitou a najednou to na něj bylo až moc. Musel do sebe vstřebat hodně věcí, a to se projevuje v debatách. Měl by si přečíst ústavu, co se týká prezidenta. O to víc, když protivník poukazuje na jeho nezkušenost.“

Oba rozhlasoví diskutéři jak Hartman, tak Hamanové se pak shodnou, že Zeman je pragmatický politik, který se dokázal přizpůsobit a nebyl v tv-debatách tak agresivní jako býval jindy.

Je sečtená pětina hlasů a Zeman stále vede.

Rozhlas- Radiožurnál přepojuje opět do štábů. Z pražského Top hotelu slyšíme senátora Jana Velebu. Reportér se jej ptá, proč Praha nepřeje Zemanovi. Senátor vyhýbavě odpovídá, že si myslí, že by to chtělo hlubší průzkum. To, že venkov volí Zemana, vysvětluje následně teorií: „Venkov je zdraví národa.“ Toto moudro, jak uvedl, převzal od zakladatele brněnské sociologické školy Arnošta Bláhy. Myslí si, že rozhodování voličů značně ovlivňují ale také politici, jako příklad uvádí Kalouska a nezanedbatelně podle něj mají velký vliv média.

Z druhého tábora slyšíme herce Jana Hrušínského: „Drahošova kampaň nás překvapuje svojí slušností a kultivovaností, na kterou nejsme zvyklí. Zeman se za celých pět let staral jen o svoje voliče a já bych chtěl prezidenta, který by byl pro všechny, a proto jsem volil Drahoše.“

Téma rozdělené společnosti

Důvody rozdílu mezi venkovem a městem evidentně zaujaly oba komentující na Radiožurnálu. Petr Hartman si na rozdíl od Veleby nemyslí, že by volební výsledek měl záviset na tomto rozdílu a poukazuje, že Zeman dokáže bodovat i ve městě. Vzápětí kritizuje Zemana: „Opírá se o negativní emoce a vytváří propast svým značkováním ´kavárna´. Tím zvyšuje rozdíly a jako politik by je měl naopak snižovat.“

Socioložka Hamanová na to reaguje: „ Žijeme v době, kdy se nám daří, ale jsou zde skupiny, které na tom neparticipují a ty potřebují v rámci státu nějakou oporu. To je důvod, proč potřebují nějakého silného vůdce, který by se jich aspoň verbálně zastal. Spíše je to rozdíl mezi více a méně úspěšnými Vzdělaní jsou totiž flexibilnější…“

Proti prvnímu kolu oba komentátoři tentokrát nedávají tolik najevo své antipatie vůči Zemanovi. Přesto ředitelka SC&C chce Drahošovu křídlu aspoň pomoci, a to kritickou radou: „Chybou je, že za celých pět let jsme nedokázali vygenerovat protikandidáta a to v dobrém smyslu, který by měl program a ne jako Drahoš, který byl jen protikandidát.

Nenápadně, což by jako nestranný výzkumník neměla činit, odhalila své „srdce“ a pokračovala: „Je to k zamyšlení, proč nejsme schopní vygenerovat v politice osobnosti, které by mohly stát v čele státu? To by měl být cíl politických stran, aby měly svého kandidáta.“

Je půl čtvrté odpoledne a stav voleb poukazuje na vítězství Miloše Zemana, když je spočítáno 89% hlasů a současný prezident má 53% příznivců pro pokračování ve své funkci. Ostatně později to přiznal i Jiří Drahoš, když uvedl, že natolik umí matematiku, aby včas rozeznal blížící se svou prohru.

Fake-news

Je pozdě večer a Česká televize vysílá na svém zpravodajském kanále ČT24 neustále vše kolem voleb, do omrzení pak projev a tiskovku Miloše Zemana. Ten se opět utrhl ze řetězu a prohlásil redaktora ČT Vladimíra Keblůška mluvícího bez mikrofonu za mutanta. Někdo o Zemanovi pronesl: „Slona nenaučíte létat“. Přitom Miloše Zeman jen chvíli předtím prohlašoval, že chce jako již starší člověk být mírnější: „Chci být s přibývajícím věkem pokornější, méně sebevědomý, vstřícnější a méně arogantní.“

Před jedenáctou večer byli na ČT24 k vidění a slyšení komentátoři MF Dnes, Reflexu, Hospodářských novin a Českého rozhlasu. Z debaty vyberme téma fake-news a možné ovlivnění voleb. Bohumil Pečinka (Reflex) uvedl, že jejich redakce pátrala po zdrojích fake-news a podle něj většina vedla k webu Aeronet. To podle něj znamená, že jsou to ruské zdroje a zároveň konstatoval, že si však nemyslí, že by tento typ zpráv nějakým způsobem ovlivnil české volby. To se však nezdálo Liboru Dvořákovi, redaktorovi veřejnoprávního rozhlasu, který se mimo jiné specializuje na Rusko. Tvrdil, že při tak malém rozdílu 150 tisíc hlasů, mohly hrát právě tyto fake-news svoji roli a volby by mohly dopadnout jinak.

Závěr

Mezi výše uvedeným je napsán článek o výsledku voleb, který byl na našem webu vyvěšen ještě během sobotního večera (viz). Zbývá napsat závěr voleb. Ten je kupodivu všem komentátorům v médiích jasný – česká společnost je rozdělená vejpůl, a to na zemanovce, a nikoli na drahošovce, ale antizemanovce. Zřejmě ten pravý zástupce se ještě bude dlouho hledat. Není zcela správné, když také politologové mluví o rozdělené společnosti nebo když o tom píší rovněž zahraniční komentátoři. Je třeba kroutit hlavou nad jejich závěrem. Rozdělení společnosti je něčím naprosto normálním a běžným. Zejména západním novinářům by to nemělo být divné. Stačí nahlédnout do slovníků nebo na internet a přečíst si o takzvané stratifikaci společnosti, kdy dochází k nerovnoměrnému rozdělování peněz, moci či prestiže. Pochopitelně, že každá skupina si hledá hlasatele své pravdy. Jde však o to, že brzo po volbách normálně fungující demokratická společnost se snaží mírnit své volbami vzrušené emoce. Jakou společnost jsme si přáli, takovou ji máme.

Zatímco veřejnoprávní ČT24 dávala jednu diskuzi večer za druhou, první kanál ČT uvedl film režiséra Krobota „Díra u Hanušovic“. Ve snímku, kde hraje Ivan Trojan a Tatiana Vilhelmová, je vidět dnešní nuzný život kdesi v zapadákově. Člověka udivuje, že herci a umělci, kteří často hrají tyto postavy a píší jejich příběhy, nemají kus pochopení, které tito lidé cítí u Miloše Zemana, který je jim blízký, třeba i pověstnou vulgaritou a volí ho. Nejde pochopit, že i kdyby se měl volit Drahoš, proč se musí odsuzovat ti, kterým hulvát Zeman vyhovuje.

DATA:

Citace z průzkumu Českého rozhlasu:

Zeman má podporu v obcích s vyšším podílem nezaměstnaných, ale také mezi zemědělci a těmi, které živí průmysl nebo stavebnictví. Nedobře se mu daří mezi „papírovými“ obory, obchodníky a také tam, kde je hodně pohostinských a ubytovacích zařízení.

Dělicí linie mezi zaměstnanými a nezaměstnanými kvete v každém věku: pracující důchodci častěji volí Drahoše, nepracující důchodci Zemana.