Tak začíná komentář na americkém serveru Salon.com k bruselským smrtonosným úterním útoků a v tomto duchu jeho autor pokračuje: „Netvrdím, že Snyder nebo scenáristé filmu mají neomylné schopnosti předvídat útoky v Bruselu. Ale obavy a realita jsou nyní trvalými rysy naší kultury a naší krajiny.“ (Nahoře na snímku Syed Farook, který v kalifornském San Bernardinu v roce 2014 zastřelil spolu s Tashfeen Malikovou 14 lidí)
Popis evropské krajiny
Pohled na evropskou krajinu nabízíme podle německého tisku, ale jistě bude podobný i v jiných evropských médiích. Výběr byl přeložen ze serveru německého rozhlasu Deutschlandfunk.de )
Frankfurter Allgemeinen Zeitungen: „Rozsah teroristických sítí v evropských metropolích nám činí vrásky na čele, stejně tak ale skutečnost s jakou rychlostí mohou být teroristické buňky aktivovány. Až fatalisticky zní, že neexistuje stoprocentní obrana. Naše infrastruktura jim nabízí až ďábelsky přitažlivé cíle a je velice zranitelná.“
Hannoversche Allgemeine Zeitung: „Dá se předpokládat zloba k zabijákům, ale také hněv vůči těm, kteří vraždám nedokázali zabránit. Když skončí rituál šoku a zasílání soustrastných telegramů, pak se lidé budou ptát proč?“
Die Welt: „Jak civilizovaně a nebojácně dokázali Evropané reagovat na terorismus, o to by mělo být větší rozhořčení nad diletantstvím policie. Moderní terorismus je dítětem globalizace. Pachatelé využívají nejmodernější technologií k tomu, aby rozprostřeli svoje sítě po celém světě… Následky neponesou jen Belgičané, ale všichni jejich sousedé.“
Landeszeitung: „Ještě než stačily být informovány rodiny obětí útoku, pravicoví populisté se již radovali ze zabijáckého útoku bezbožných islamistů. Členka vedení AfD ( Alternativa pro Německo ) Beatrix von Storchová rozesílala hrozné tweety z Bruselu a britští oponenti EU se ještě více začali domáhat odchodu z EU, když poukazovali na to, že srdce Evropy je základnou terorismu. Populisté se zachovali jako užiteční idioti IS.“
Flensburger Tageblatt: „Utečenci nejsou původci teroru, ale je jí labilní situace ve světě vůbec. Podhoubím terorismu je náboženský fanatismus a neúspěšné vojenské akce Západu na Blízkém a Středním Východu. Nejde nám o ospravedlnění krvavých útoků, ale jde o vysvětlení jejich motivů.“
Tagesspiegel: „Teroristé se snaží vnést rozpor mezi muslimy žijícími v Evropě a jejich jinověrné sousedy. Útoky mají vyvolat nedůvěru a cílem je urychlit vzájemné odcizení. Cíle bude dosaženo tím spíše, čím více se bude obranný reflex většinového obyvatelstva šířit na vše, co patří k islámu – mešity, pokrývka hlavy nebo muslimské stravovací návyky. V syrském utečenci Evropané uvidí potenciálního teroristu, nezdaří se mu v Evropě socializovat a stane se náchylným uvěřit radikálním islamistickým heslům.“
Süddeutschen Zeitung: „Skupinám městských geril, které prolévaly krev v sedmdesátých a osmdesátých letech v Německu a Itálii, se nepodařilo zničit systém. A to přestože se tehdejší společnost vyznačovala určitou mírou nové tendence k autoritářství. Tato tendence tehdy selhala stejně jako terorismus RAF a Červených brigád. Zvítězila otevřená společnost. Když zůstane i nadále otevřená, pak zvítězí.“
Americký pohled: Evropa je fajn
Naši znalci bývalého totalitního režimu se nad názorem komentátora z mnichovského deníku pousmějí. Dřívější režim nám do hlavy vryl opatrnost vůči státním institucím, ale i médiím. Víme dobře, co je autocenzura a jsme jí opět svědky. Nedělejme si iluze ani o Německu. Nedávno jeden raději nejmenovaný český emigrant ze sedmdesátých let si povzdechl, že on jako pracující ve státní službě nemůže v restauraci s kolegy otevřeně mluvit o tom, co si myslí o politice. Politická satira, o které jsme již psali, je chována v Německu v rámci již dobře vžitého termínu „politické korektnosti.“
Vraťme se do USA, v úvodu zmíněném komentáři serveru Salon.com. Je zde několik postřehů, které často chybí. Jde o přiznání narcismu USA i Evropy. Mluví o tom již samotný název článku (Brussels and American narcissism: Europe faces a huge test — it’s one we already failed). Komentátor přiznává chybu Západu – zde USA, která nastala po 11.září: „Jsme národ, který reagoval na jedenácté září tím, že se rozhodl se sám finančně a morálně zruinovat, a to v nekonečném celosvětovém boji proti stínovému nepříteli, který nemůže být nikdy poražen. Od té doby, co se vše odehrálo, je výsledkem to, že žijeme ve vleku katastrofální politiky a naší neschopností poučit se ze svých neúspěchů.“
Druhá věc, která čtenáře upoutá, je myšlenka, že útoky islamistických extrémistů nejsou útoky na velikost a slávu USA, ani to není odveta za tažení na Východ. Autor v tomto terorismu vidí útok na evropskou sociální demokracii. Viní zde americká média a americký narcismus, že si lidé v USA myslí, jak je Evropa chaotická. Podle autora je však Evropa po stránce sociální a humanismu zcela jinde než USA. Zde autor pak dochází k závěru: „Je nepopiratelné, že to jsou právě body, na které ISIS chce v Evropě útočit.“
Evropa však podle autora tím, jak se více přibližuje k anglo-amerického modelu finančního kapitálu a neoliberální ekonomii, se stává roztříštěnější a upadá prosperita kontinentu, a to více než kdykoliv předtím. Do tohoto ústupu od evropských hodnot řadí autor začleňování přistěhovalců z Blízkého a Středního východu do chudinských čtvrtí jako je bruselský Molenbeek.
Nakonec stojí zde podle autora Salonu před Evropou test, jak bude reagovat na islamistický terorismus, aniž by se vzdala popsaných svých výhod, ve kterých předčí USA a zda se vzdá své multikulturní a nadnárodní myšlenky prezentované do určité míry EU „Tento boj uvnitř EU bude mít větší vliv na vývoj naší planety, než boj s ISIS na Blízkém východě, který je nevyhnutelný,“ píše autor a připomíná, že tento test bude také velice důležitý pro USA.
Shora uvedené považuje autor za klíčové a lze s tím polemizovat. O čem však také píše a považuje za méně podstatné je popis USA, které jsou ve světě viděny jako střed všeho politicko-ekonomického dění. „Washington je viděn jako střed světa a hvězda svobody,“ píše Salon.com. Podstatná je pak zmínka, že Brusel je považován za střed EU a teroristický útok autor považuje za proxy útok na Washington.
Teorie her a terorismus
Přístup komentátora Salonu je do jisté míry pro nás překvapivě jiný, než jaký jsme ze západních médií zvyklí číst. Připomeňme si například z prosince 2015 rozbor příčin terorismu ve slovutném magazínu Foreign Affairs nazvaný Teorie her terorismu (The Game Theory of Terrorism), kde se pátrá po tom, jak Islámskému státu utnout hlavu. Autor sype popel na hlavu USA, když říká: „Naše politika v boji s násilným extremismem pokročila jen málo, pokud vůbec, v tom jak řešit samotnou příčinu a důvody ISIS k radikalizaci, násilí v jeho ideologii.“ Pochopení pak vidí v teorii her a jako příklad dává pokus amerického ekonoma Thomase Schellinga, který pomocí experimentu se studenty došel k závěru, že lidé jednají stejným způsobem, když jsou-li správně motivováni ( v pokusu to bylo 60 procent studentů), aniž jsou ve vzájemném kontaktu. Foreign Affairs pak toto aplikuje na motivaci autentickým islámským státem na mladé lidí ze západních.
Aplikujme však tuto teorii na západní společnost. Většina obyvatel je motivována podobnými teoriemi o příčinách úspěchu IS, jak píše Foreign Affairs, z čehož vychází výsledek, že Západ tímto způsobem nikdy nemůže najít příčiny terorismu a tím se mu účinně bránit. Terorismus se nevyléčí teorií her ani psychoanalýzou.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
