Nová zpráva: Biden prvním vysokým americkým činitelem omlouvajícím se za bombardování

Neil Clark, britský novinář zveřejnil 2. srpna na svém blogu a na ruském serveru rt.com svoji úvahu o tom, že srbský politik byl haagským tribunálem - ICTY zproštěn obvinění ze spáchání válečných zločinů v letech 1992-1995 v Bosně. Vychází z informací dříve zveřejněných americkým novinářem a investigativcem Andym Wilcoxsonem na jeho webu „slobodan-milosevic.org“ (již s datem 18. července) a také jinde.

Americký novinář píše a po něm to Neil Clark opakuje: „ICTY neinformovala o faktu, že Miloševiće zprostila účasti na společném zločinném podniku. Vše jen zakonzervovala v konstatování na 1 303. stránce z obsáhlého soudního spisu o 2 590 stránkách týkajícího se Karadžićova rozsudku. Soud si dobře uvědomoval, že se většina lidí pravděpodobně nikdy nebude obtěžovat to hledat a číst.“ Dále Wilcoxson dodává, že vrchní soudce O-Gon Kwon z Jižní Koreje byl rovněž jedním z porotců Miloševićova procesu a také ve svém článku píše: „Připomeňme, že Slobodan Milošević skonal za velmi podezřelých okolností. Zemřel na infarkt pouhé dva týdny poté, co soud zamítl jeho žádost o podstoupení operace srdce v Rusku.“

Závažné je také Wilcoxsonovo poznamenání, že zproštění Miloševiće viny v kauze Karadžić může naznačovat to, že přinejmenším mohl být Milošević osvobozen v kauze týkající se válečných zločinů v Bosně. Kdyby Milošević žil, mohl se dočkat takovéhoto výsledku svého procesu. Sice CNN označila proces s Miloševićem za nejzávažnější od Norimberského procesu, ale podle americké právničky Judith Armattaové, která vykonávala dozor nad procesem v rámci organizace Coalition for International Justice si nikdo s Miloševićem nedělal moc velkou hlavu, neboť jeho vina byla již předem určená a byla daná. „Když padne trest a on zmizí v cele, již nikdo se nezvedne a neujme se znovu případu,“ uvedla v roce 2003 americká právnička.

Toto vše jsme přečetli již začátkem srpna a nechtěli publikovat, neboť srbská média v tu dobu tyto zprávy nepotvrzovala a o případu se nevyjadřovala. Z větších zahraničních médií pouze o tom psal server rt.com. Srbové reagovali později a zejména až poté, kdy se objevil článek ( Milosevic 'Exonerated'? War-Crime Deniers Feed Receptive Audience ) v anglické verzi novinářky Radia Svobodná Evropa Gordany Kneževićové. Přitom v srbské verzi byl tento článek publikován již dříve 11.srpna. Srbská novinářka nejprve pracovala jako zástupce šéfredaktora sarajevského listu Oslobodjenje, dále pracovala jako online dopisovatelka agentury Reuters z Kanady a než odjela do Prahy do redakce Svobodné Evropy, pracovala v Torontu pro organizaci Canadian Journalists for Free Expression. Na tomto případu kolem (ne)viny Miloševiće lze pozorovat mediální válku. Kneževićová osočila Wilcoxsona a Clarka, že ohýbají pravdu. Napsala e-mail haagskému soudu a přišla ji následující odpověď, kde se opakuje věta o neexistenci důkazů Miloševićovy viny na společném kriminálním činu v Karadjićově procesu a navíc je zde závěr: „Milošević poskytoval během války pomoc bosenským Srbům, a to jak lidskou tak i výzbrojí.“ Dále v se e-mailu píše, a to podle srbské verze, v anglické je toto uvedeno jen jako komentář autorky: „Soud nedošel k žádnému závěru týkajícího se Miloševiće, během soudního procesu s Karadjićem se nezabýval Miloševićovou vinou. Ve věci Karadjiće nebyl Milošević ani souzen ani odsouzen. Důkaz, že je nebo není součástí společného kriminálního činu, ve kterém nebyl obžalován, nemá žádnou souvislosti s jeho kauzou a jeho vlastní zodpovědností.“