Mirko Raduševič: Mnichovská bezpečnostní konference 2017 řeší rozpad světového pořádku

15.02.2017 14:18

Současná bezpečnost světa je nejistá, a to nejvíce od druhé světové války. Některé základní pilíře liberální demokracie Západu, které se staly podkladem mezinárodní bezpečnosti, jsou oslabené. Odpůrci otevřené společnosti se dostali do ofenzívy. Liberální demokracie podléhají dezinformačním kampaním v čase post-pravdivé mezinárodní politiky.

Mirko Raduševič: Mnichovská bezpečnostní konference 2017 řeší rozpad světového pořádku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Znovupostavená radnice Mnichova je hlavní dominantou města

To je pro naši představu jen výsek z úvodu textu připraveného pro Mnichovskou bezpečnostní konferenci 2017 (17. - 19. února), která má aktuální téma, které je příznačné pro současnost: „Post-Truth, Post-West, Post-Order?“ Netřeba překládat název tématu konference a každý pochopí, že jde o řešení problému naší „post-západní“ doby nacházející se ve zlomovém okamžiku dějin. Jsou to tři problémy, které lze shrnou do jednoho: Je konec dosavadního světového pořádku?

Kdybychom pokračovali dále v překladu úvodní pasáže, nemůžeme to jinak komentovat, než pláč nad rozlitým mlékem: „Lidé demokratických zemí méně a méně věří politickému systému, že je ještě schopen nabídnout pozitivum. Proto stále více upřednostňují národní řešení a uzavření hranic před otevřenosti a globalizací. Zato neliberální politické systémy stojí na pevných základech a jsou více útočné, zatímco vůle a schopnost západních demokracií řídit mezinárodní politiku a bránit základní liberální hodnoty je na ústupu.“ V materiálu je také určité upozornění na to, že pokud USA rezignují na vůdčí roli v mezinárodní bezpečnosti, vznikne ve světě vakuum, které různé síly budou a již chtějí vyplnit. Účelem zprávy bezpečnostní konference je podle jejich autorů upozornit na současnou bezpečnostní situaci ve světě, podat informaci o aktuálních trendech, aktérech, lokálních problémech a problematice bezpečnosti vůbec. Autoři upozorňují, že však seznam problematiky týkající se bezpečnosti světa není vyčerpávající a kompletní.

Text byl, jak je v něm uvedeno, vypracován četnými experty, a to pod vedením předsedy konference Wolfganga Ischingera, který když v textu mluví o konci západní civilizace, vidí příčiny v slábnutí vazeb mezi členy EU, nových informačních tocích a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. V souvislosti s tím čteme v textu povzdechnutí nad tím, že „Trump v inauguračním projevu ani jednou neuvedl slova jako demokracie, svoboda nebo lidská práva. To není zcela nejlepší znamení pro světově rozšířené liberální hodnoty a globální vzestup populistů představuje pro lidská práva nebezpečnou hrozbu.“

Příznačný je graf 1 uvedený ve zprávě, popisující u vybraných zemí EU, jakou roli hraje EU ve světových záležitostech, ze kterého vyplývá, že vyspělé země jako Britanie nebo Nizozemí jsou v tomto více skeptické. K nim se řadí Maďarsko, u kterého si umíme představit důvody.

graf 1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Polopravdy, lži. Nic není pravdivé a vše je možné

Jedním z důvodů proč tomu tak je, podle autorů zprávy je to skutečnost existence polopravd a záplava lží. Nepravdy, které prostřednictvím médií a internetu se dostávají k veřejnosti a vyvolávají velkou veřejnou debatu, která vzniká s problémem ohledně dohody – shody na tom, co je pravda a co je lež. Autoři zprávy si myslí, že problém vzniká v politicky motivovaném hackerství, v úniku informací, existenci trollů nebo v automatizovaných robotech na sociálních sítích. To vše je vedeno na pokyn určitých zájmových skupin nebo tajných služeb. Odhalována jsou následně jen ta data, která se hodí tajným službám. Podle autorů vzniká řada výzev pro současné sdělovací prostředky na kvalitu žurnalistiky, která je, jak zpráva uvádí, v řadě zemí roztříštěná, polarizovaná nebo dokonce pod vlivem vládnoucího establishmentu. Doporučeno je vzhledem k rozšiřování vlivu sociálních médií vytvoření filtrů, kterými projdou zprávy, které by měly sdílené a šířené. Citováno je v této souvislosti vyjádření Joachyma Gaucka: „Přijetím skutečnosti, že na stejno se důvěřuje polopravdám, interpretaci konspirativních teorií, se dláždí cesta pro demagogy a autokraty.“ Podle autorů polopravdy znevažují otevřenou debatu, na které je postavena liberální demokracie. Zajímavé je pro nás konstatování týkající se kontroly zpráv: „Měl by se posílit mediální gramotnost, úsilí komunikovat a vychovávat občany. Demokratické státy ale nemohou zakázat fake-news nebo zakládat ´agentury pravdy´, aniž bychom sami přestali být liberální demokracií. Musíme se bránit proti světu ´post-pravdy´, ve kterém není nic pravda a vše je možné. To je úkol pro celou společnost.“

Z tohoto aspektu je ve zprávě přiložený graf investic do médií a FB (graf 2)

graf 2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Problémy jsou dlouhodobého charakteru

Pochopitelně, že každého z nás zajímá pohled organizátorů mnichovské bezpečnostní konference na Evropu – na její bezpečnost. V dokumentu se píše, že v současnosti se „Evropa potýká se širokou škálou hrozeb a podle expertů je nejlepší je řešit společnou taktikou. Problémy představuje na východě Rusko, dále na jihu vleklé konflikty a dalším bezpečnostním rizikem jsou teroristické útoky islamistů v centrech evropských měst. Je zde ale také nejistota v transatlantické bezpečnosti, kde USA mají závazek k bezpečnostní Evropy.“

Důraz na evropskou jednotu zdůrazňuje dokument zejména v boji proti terorismu: „Pouze když Evropa upevní vzájemnou spolupráci svých zemí ve válce proti terorismu a zesílí svoje vlastní obranné schopnosti, jen tak budou moci evropské země čelit džihádistickým výzvám, které s největší pravděpodobností ještě dlouho potrvají.“

Z vyslovené prognózy je cítit pesimistický tón, který vyplývá z dalšího tvrzení autorů studie, že pro islamistické teroristy je velice jednoduché v Evropě najít své spojence a rekruty. „Stále více je těch, kteří zakládají místní sítě propojené s kriminálními a teroristickými centry, k tomu využívají probíhající konflikty v muslimském světě, které tvoří základ jejich propagandy, kterou šíří internetem,“ píše se v textu určeného mnichovské bezpečnostní konferenci.

Celý devadesátistránkový analytický materiál je rozdělený do několika kapitol, které mají sumarizovat problémy současné světové politiky. Jednak je zde teritoriální rozdělení: Střední a východní Evropa – obavu z vlivu, Střední východ – prostředky vměšování, Východní Asie – již bez Pacifiku a pak jsou zde jednotlivé politické problémy: migrace, džihád, dezinformace – fake news, inovace obrany apod.

Autoři se v materiálu soustředí na problémy, které by mohly vyvolat konec současného s větového pořádku, který byl stanovený s koncem druhé světové války. Poukazují na současnou labilitu dřívějšího spojenectví a jednoty, ale věnují také prostor nově vzniklým konfliktům, které mají mezinárodní rozměr. Dále si rovněž autoři všímají vnitřního vývoje jednotlivých zemí, a to především se zaměřením na probíhající posuny a změny v liberálně- demokratických státech.

Celý materiál působí jako určitá analýza, rozbor, ale chybí zde základní odpověď, jak dále. To může být záměr, aby materiál vyvolal o tomto víkendu rozpravu s cílem hledat možná společná řešení, na kterých by se účastníci shodli. Ostatně to vyplývá z konstatování předsedy konference Wolfganga Ischingera: „Doufám, že se povede otevřená diskuze a že budeme také otevřeně mluvit o rozdílných názorech na problematiku společných zájmů a hodnot.“

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…