Zastavme se nejprve u Makedonie, která již delší dobu usiluje o členství v NATO, v čemž ji bránil historický spor s Řeckem. To si mimo jiné díky vlivnému lobbingu prosadilo, že tato země se musí jmenovat Bývalá jugoslávská republika Makedonie - BJRM. Skopje se cítilo uraženo, že dochází k identifikaci s bývalou Jugoslávií místo s Alexandrem Velikým, o kterého se hádá s Řeckem. Makedonci nyní využívají řeckou krizi ke svým účelům a uvědomili si, že nastala pravá chvíle oživit svůj požadavek o členství v NATO.

V roce 1995 byla podepsána dohoda o tom, že Makedonci se mohou přihlásit do NATO pod pro ně potupným názvem BJRM a nebude jim v tom bráněno. Když ale Skopje po čtrnácti letech skutečně o členství žádalo, společně s Chorvatskem a Albánií, Řecko vstup vetovalo. Důvodem se opět stal spor o název země, neboť nikdo jiné výhrady neuvedl. Řecko požadovalo, aby Makedonci pro svoji zemi přijali název buď Nová Makedonie nebo Horní Makedonie. Athény argumentovaly tím, že území z historického hlediska připadá klasickému Řecku, kde dnes žijí Slované, kteří s tímto teritoriem nemají nic společné než název. Navíc Řekové projevili obavu, že Makedonci budou vznášet požadavek na připojení stejně zvaného území v Řecku ke svému teritoriu.

Makedonci si skutečně dělají nárok na postavu Alexandra Velikého a v centru hlavního města mu postavili pomník, což Řeky rozběsnilo. Spor o název Makedonie se dostal k mezinárodnímu soudu, který Makedonci v roce 2011 vyhráli. NATO však v tu dobu neřešila žádné rozšíření a oběma stranám sdělila, že nejprve musí vyřešit problémy kolem názvu země.

Vzhledem k řecké krizi, kdy se často mluví o možném řeckém obratu k Rusku, uspořádal minulý měsíc makedonský ministr obrany Zoran Lojevski schůzku, při které bývalý britský ministr obrany Liam Fox uvedl, že NATO je slabé na severu (Finsko, Švédsko), na Balkáně a Kavkaze. „Zatímco na severu toho mnoho neučiníme, Ázerbájdžán a Gruzie nejsou pro členství zralými, tak naopak Černá Hora a Makedonie jsou,“ řekl Liam Fox. Stejně to vidí Sally Painterová, která měla za Clintonovy administrativy na starosti rozšíření NATO a měla prohlásit: „Není již těžké prosadit vstup Makedonie do NATO, Řecko již není vůbec důležité.“ (“It’s not that hard to push for Macedonian membership, and Greece is not that important anymore.”) Tomuto se sice bránil řecký velvyslanec v NATO, který zdůraznil, že jeho země neklade Makedonii žádné požadavky pro vstup, ale že důležité jsou vzájemně dobré sousedské vztahy.

Turecko

Zatímco řecko-makedonské vztahy nejsou příliš přátelské, s Tureckem zažívá Řecko rozkvět vtahů, což je nebývalé a nečekané.