Římský klub se skládá z osobností, „které sdílejí zájem o budoucnost lidstva a usilují o stírání rozdílů. Členy jsou významní vědci, ekonomové, podnikatelé, vysocí úředníci a bývalí šéfové vlád celého světa. Spekuluje se, že Václav Havel byl také jeho členem. Současnými členy klubu jsou například americký ekonom Joseph Stiglitz, bývalý ministerský předseda Indie Mammohan Singh, Liz Mohnová (vdova po největším německém vydavateli Bertelsmannovi) nebo německý vědec a politik Ernst Ulrich von Weizsäcker. Klub usiluje o porozumění globálním výzvám, kterým musí lidstvo čelit a navrhuje řešení (více ). Významná kniha klubu je kniha „Umění vládnout" (The Capacity to Govern), která analyzuje současné vlády světa a považuje je za zastaralé. Navrhuje změny v hodnotách, strukturách, personálním obsazení, požaduje porozumění ze strany veřejnosti a připravit politickou kulturu pro správu nových radikálních výzev 21.století.

Neoliberální vymývání mozků

Nová kniha pod názvem „Reinventing Prosperity. Managing Economic Growth to Reduce Unemployment, Inequality, and Climate Change“ (Obnova prosperity. Řízení ekonomického růstu ke snížení nezaměstnanosti, nerovnosti a změně klimatu) , na kterou navazuje díl s požadavky nazvaný „Jedno procento růstu a dost“ (One percent growth is enoug) byla představena toto úterý v Berlíně. Jejími autory jsou Jorgen Randers a generální ředitel klubu Graeme Maxton, kteří tvrdí, že po třiceti letech globalizace a růstu, došlo k zhoršení situace a svět se stal neradostným místem k životu. Miliony lidí přišlo o práci a začaly se rozevírat „nůžky“ mezi chudými a bohatými.

Autoři dále tvrdí, že současný ekonomický systém ve svém vývoji směřuje do beznaděje, kdy již není možná sociální a ekologická náprava věcí. Stávající konvenční řešení opírající se o výběr daní z majetku, které by mělo například podpořit budování infrastruktury nebo podnikání, nemůže zajistit změnu klimatu ani vymizení sociální nerovnosti a snížení nezaměstnanosti.

Existuje jedna možnost – nekonvenční – posun paradigmatu. Ekonomický systém, který se dal cestou většího a většího růstu, není řešením. Naopak je příčinou problémů. Graeme Maxton tvrdí, že hlavní vinou je dodržování neoliberálních pravidel, která nám jen vymývají mozek. Tím se staví proti ekonomické teorii související s „liberalizací“ politiky – privatizace, deregulace trhů, volného obchodu a snížení vládních výdajů na podporu soukromého sektoru. Odpůrci neoliberální teorie poukazují na skutečnost, že ekonomické aktivity a laxní státní regulace vedou k vážným dopadům na životní prostředí a také vedou k nadměrnému využívání omezených přírodních zdrojů ve světě.

Nekonvenční změnu autoři nové knihy Římského klubu zkonkretizovali do souhrnu požadavků, který nazvali „Jedno procento růstu a dost“.