Mirko Raduševič: Uprchlíci míří k Chorvatsku a španělská karta pro Kosovo

16.05.2018 15:46

Čím začít psát o Balkánu, když je toho tolik? Jedním hlediskem je to, co se nás nejvíce dotýká. V současnosti je to zpráva, že směrem přes Bosnu se žene do EU nová uprchlická vlna.

Mirko Raduševič: Uprchlíci míří k Chorvatsku a španělská karta pro Kosovo
Foto: Studio Lodička
Popisek: Chorvatsko, ilustrační foto

Chorvatská policie má pohotovost, před branami Chorvatska se nachází kolem šedesáti tisíc uprchlíků. Na nohou jsou policisté ze sedmi policejních okrsků podél hranice s Bosnou. Dopředu se již ví, že uprchlíci hodlají po stovkách na různých místech zdolat hranici, aby se dostali do Chorvatska - země EU, odtud pokračovat do Slovinska a dále na sever.

V Bosně nastala panika z uprchlíků a Milorad Dodik prezident bosenské Republiky Srbské prohlásil, že „se vynasnaží, aby silové složky ochránily dosavadní styl života. Vůbec si nepřejeme, aby došlo ke změně struktury obyvatelstva a přijmeme taková opatření, abychom zabezpečili majetek a bezpečnost naši ch lidí.“ Navíc vyzval bosenskou vládu, aby po příkladu Maďarska uzavřela své hranice. Zřejmě je ale pozdě, neboť chorvatská média píší o tom, že se již nyní v Bosně nachází kolem pěti až šesti tisíc uprchlíků. Chorvatská policie sice mluví o klidné situaci, ale je to před bouřkou, neboť uprchlíci nyní „teprve“ zkoumají a prověřují, kde jsou na hranicích slabá místa.

K situaci s novou uprchlickou vlnou došlo tím, že „stará“ trasa mířící přes Řecko, Makedonii a Srbsko je ostře střežená a migranti si našli novou cestu z Řecka, přes Albánii, Bosnu a směrem na Chorvatsko. Koncentrace uprchlíků na hranicích mezi Řeckem a Albánií je velká a píše o několika desítkách tisíc lidí. Jedná se o utečence především z válečných oblastí a chorvatské instituce vyjmenovávají: Sýrii, Libyi, Afghánistán, Pákistán, Alžírsko, Maroko, Írán a Tunisko. Bosna není na uprchlíky připravená a ti se začínají ilegálně ubytovávat ve stanech v centru Sarajeva nebo v některých bosenských městech v opuštěných domech.

Chorvatsko se s novou uprchlickou vlnou ocitlo v kleštích, neboť podle nového nařízení rakouské vlády, budou utečenci, kteří se dostali do Rakouska vracení zpět do Chorvatska podle nařízení Dublin III. Totéž může podniknout i Slovinsko.

Zítra začne summit o Západním Balkánu

Myslíte, že další problém západního Balkánu je pro Evropu již menším zlem? Rozhodně si to nemyslí španělský premiér Mariano Rajoy. Jedná se o Kosovo a v tomto ohledu Španělsko vzhledem ke své vnitropolitické situaci, problémům s Katalánskem, zastává jasný názor – Kosovo nesmí být samostatné. Jestliže existuje takzvaný blok pro samostatné Kosovo, chce se španělský premiér zasloužit o vznik bloku proti kosovské samostatnosti. Netřeba mluvit pozici ČR, ta je jasná – prokosovská, ale Slovensko opět vzhledem ke své vnitřní situaci, maďarská menšina, je proti samostatnosti Kosova a jistě se stane členem Rajoyova bloku, do kterého se hlásí i další země, jako jsou Kypr, Řecko a Rumunsko. V Evropě mimo EU je to především Srbsko a Rusko.

Při získává členů do protikosovského spolku zvýšil Mariano Rajoy svoji aktivitu s blížícím se summitem zemí Západního Balkánu a EU o Kosovu, který začíná zítra v Sofii. Na programu summitu je budoucnost tohoto evropského regionu a země EU chtějí deklarovat, že na tento region v rámci tzv. Berlínského procesu(vysvětlivka na konci) nezapomínají. Zřejmě se však zde jednání stočí na problém nezávislosti Kosova.

Pozváním kosovského prezidenta Hashima Taciho na summit ze strany EU a pořádajícího Bulharska byl vyvolán rozruch a nejen v Srbsku, ale také ve Španělsku. Zatímco Srbsko zaujalo k tomuto faktu smířlivý postoj, tak španělský premiér se chová bojovně a do poslední chvíle se snažil přemluvit partnery v EU, aby s kosovským prezidentem nezasedli k jednacímu stolu. Ke španělskému stanovisku se přidali premiéři Rumunska Kypru. Slovensko se summitu účastní, ale Ivan Korčok, tajemník ministerstva zahraničí navrhl, aby se summit odehrál v tzv. Gymnich formátu, to je bez státních vlajek a symbolů. Nakonec Mariano Rajoy, podle článku španělského serveru El Confindencial, svoji bitvu v rámci EU za ignoraci kosovských představitelů na summitu prohrál. Premiér se proto rozhodl oficiálního jednání summitu se neúčastnit. Sice do Sofie odletí, ale bude zde jednat pouze s bulharskými představiteli, účastní se oficiální večeře představitelů EU a potom odletí zpět do Madridu.

Slovenský zástupce Ivan Korčok načrtl, o čem by se v Sofii mělo jednat, když pro agenturu TASR mluvil o politických a ekonomických reformách v to to regionu. „Jestliže zde nedojde k reformám, místo našeho exportu stability dojde importu nestability do EU,“ říká Korčok a podle TASR si myslí, že na Západním Balkánu prosazují své zájmy i třetí strany a myslel na Rusko a Čínu.

Velmocenské hry. Kosovo alias Sudety

Ve slovech a názoru slovenského představitele pokračuje americký balkanolog Daniel Serwer pro bosenské vysílání Hlasu Ameriky: „Čeho jsme svědky v Bosně je sjednaná konspirace Moskvy a Ankary. Obě mocnosti pracují v regionu pro své zájmy. Erdogan má v posledních letech na svědomí velký obrat k islamizaci.“ Na adresu Putina mluví Serwer o snaze etnicky Bosnu rozdělit. Nakonec v přednesu svého názoru dává Bosňanům návod: „Co cizí mocnosti zastaví? Především rázná odpověď a vše závisí jen na Bosňanech, kteří musí pochopit, že jsou to Moskva a Ankara, které je manipulují.“

Na západních médiích je zajímavá skutečnost, že se zmiňují o vlivu na země západního Balkánu a to především z Číny, Ruska nebo Turecka. Jako by západní novináři zapomněli, že to byl Západ, kdo vytvořil dnešní výbušnou situaci – dobře známý „balkánský sud s prachem“. Zapomnělo se na tzv. „humanitární“ bombardování, které vytvořilo podmínky vzniku nároku samostatnosti Kosova a zapomíná se na politiku Západu v případu ukončení bosenské války, na jednání na americké vojenské základně Dayton s nátlakem na Srbsko. Došlo k rozdělní Bosny, kdy se především Chorvaté cítí „ošizení“.

Zdá se, jakoby si zejména v USA vytvořili nejprve mapu dělení určité země a regionu podle svých představ a zájmů. State department nezajímají etnické, historické podmínky a rozhodující se stává mocenský a ekonomický zájem. Již jsme psali o druhé největší americké základně v Evropě Camp Bondsteel v Kosovu nebo zájmu Madeleine Albrightové získat přes firmu Albright Capital Management v roce 2012 kosovské telekomunikace a poštu.

O Kosovu se pochopitelně nebude rozhodovat na summitu v Sofii, to si může myslet naivka. V ednech kolem desátého května se ve Washingtonu sešli k jednání o Kosovu vedoucí experti tzv. „kvinty“ - USA, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie ( viz ). Mimo balkánských médií o této schůzce nenajdete ve zprávách ostatních zemí skoro nic. Největší obavu z washingtonské schůzky má pochopitelně Srbsko, a proto následoval protitah srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, který odjel nejprve na konzultace zaErdoganem a následně k Putinovi. Tato poslední schůzka se uskutečnila v rámci oslav Dne vítězství. Z toho mohou opět západní média usuzovat na vliv Ruska nebo Turecka. Co Vučićovi zbývá, aby v rámci dobrých vztahů se Západem se Srbsko vzdalo Kosova? Západ rozhoduje o cizím teritoriu bez ohledu zájmu země, které se to týká. S obdobnou situací v jaké se nyní nachází Srbsko, má zkušenost Československo, kdy Západ v Mnichově rozhodoval o Sudetech.

Španělská karta

Díky poučení z historie jsou srbští politici vůči Západu opatrní a mají štěstí v tom, že pět zemí EU se staví proti samostatnosti Kosova. Navíc si Srbsko bere příklad ze Španělska. Sice je mnohonásobně menším státem, ale hodlá použít jako Španělsko politiku naprosté neústupnosti a Kosova se nevzdávat.

Pro pochopení srbské situace a chování jejich prezidenta Vučiće citujme názor politologa Dragomira Andjelkoviće, který rozebírá španělskou zkušenost a říká tomu „lekce z Madridu“: „Dnes se můžeme mnohému naučit od Španělů, a to abychom nekapitulovali a neustupovali ze svých požadavků. Když jde o způsob provedení, musí Srbsko vytrvat v tom, co dosud podniká. Nic jiného mu nezbývá, neboť ekonomicky je závislé právě na těch, kteří stojí za propagací kosovské nezávislosti. Žijeme ve sféře jejich zájmů a dominance. To je důvod, proč se nesmíme dostat do přímého konfliktu se Západem. Přesto ale nesmíme kapitulovat a musíme těžit z možné lepší geopolitické situace.“

Nová zpráva:

Srbský deník Blic přinesl ve svém včerejším vydání článek od zdroje, který tvrdí, že již zná obsah návrhu kvinty z jednání ve Washingtonu. V článku je uvedeno, že západní představitelé naprosto ignorovali požadavky Bělehradu a naopak vychází zcela vstříc Prištině. Co se týče osobností, které se měly podílet na dokumentu, je uveden zástupce amerického státního tajemníka pro Evropu a Euroasii Wess Mitchel (dříve měl být poradcem v kampani Mitta Romneyho, údajně měl také pracovat pro pražské Centrum transatlantických vztahů, PCTR – CEVRO, zakládal institut CEPA – pro studium Střední a východní Evropy) a německá diplomatka v EU Helga Schmidová (působila ve Straně zelených a nyní je zástupkyně představitelky EU pro zahraniční politiku Federiky Mogherini). Wess Mitchel podle deníku Blic měl při jednání se srbskými nevládními organizacemi prohlásit: „Jestliže prezident Vučić tento plán nepřijme, jsou lidé, kteří plán přijmou. To ale bude jeho konec, ale i Srbska.“ Mitchel měl také mluvit o jakémsi finančním obnosu, který by Západ Srbsku za podpis dohody o Kosovu poskytl. Deník uvádí, že údajně měl být srbský prezident s plánem již seznámen, a to před svojí cestou do Moskvy a měl o tom s Putinem jednat. Vučić na zprávu reagoval s tím, že o plánu kvinty bude mluvit, až se mu na stůl dostane oficiální znění.

Vysvětlení – Berlínský proces:

V roce 2014 po srpnovém jednání na berlínské konferenci o Západním Balkánu předložila kancléřka Anegla Merkelová návrh, který měl změkčit rozhodnutí předsedy EK Jean-Clauda Junckera o tom, že EU si „udělá pauzu“ v přijímání nových členů. Součástí dokumentu zvaný Berlínský proces je úsilí o reformním proces, při řešení nevyřešených dvoustranných a vnitřních otázek západního Balkánu a dosažení usmíření v rámci a mezi společnostmi v oblasti. Na to navazuje hospodářská spolupráce EU v rámci regionu, zejména propojení v energetickém, dopravním a digitálním sektoru, včetně celoevropských koridorů. Od té doby se konají pravidelně konference o západním Balkánu, jako je zítřejší v Sofii, kde se hodnotí výsledky a plánují další akce v rámci Berlínského procesu.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinamiPublikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…