Podíváme-li se na účast ve volbách, nejhůře je na tom Senát, což laicky napovídá, že veřejnost bláboly senátorů nezajímají a nabízí se úvaha nahradit Senát jinou institucí. Tchaj-wanec v čele, stále žaloby tvořící Láska, a vůbec odkladiště „použitých“ politiků (nebudu urážet prodejce tabáku hanlivým výrazem pro politiky v politickém důchodu – trafikant), viz. Němcová a další.

Následují komunální volby, kde je zpravidla o něco vyšší účast tam, kde soupeří místně známé osobnosti a nebo kde se střetávají hodně rozdílné plány politických stran. A jsme u Parlamentu a u zpochybňované přímé volby prezidenta. Statistika nám ukazuje, že tyto oboje volby disponují největším zájmem, přičemž ty poslední dosáhly v účasti (oboje) rekordu přes 65%.

Je tudíž velmi komické, když některý z poslanců zpochybňuje přímou volbu prezidenta a v té souvislosti se v kuloárech hanlivě vyjádří o části voličského spektra, že jsou to „lopaty“, hospodští povaleči, nebo alespoň nevzdělanci. Obecně – titíž jej volili, takže se morálně zařadil mezi ty s despektem označené a ve svém důsledku by měl vrátit mandát.