Ano, už to, že taková slátanina vůbec vznikla a podepsalo ji několik desítek pomýlených, doufajících v širší podporu, je svým způsobem zvednutý prst a varování. Komu? Všem reálně uvažujícím lidem, že jistě neutěšená společenská předvolební situace by mohla dát prostor politickým vykopávkám a spolu s některými ujetými umělci na stejné rovině (jako jsou např. Bartoška a Dyk se svou výzvou k týdnům nelidu), pomýleně ovlivnit část populace.

Není mým záměrem polemizovat s každou větou tohoto výtvoru, ale i pár ukázek stačí k vystavení hodně špatné známky. V úvodu textu je hodně frází a prázdných slov; např. o tažení na Východ nebo o zašlapávání hodnot vložených Masarykem a Havlem. Celý svět obchoduje s Východem, včetně lídrů EU a také USA. U zámořské velmoci bychom našli daleko více otazníků než u ČR (viz. vojenské dodávky do SA, ochranná ruka nad Tureckem, podíl na stvoření ISIL nebo posílení obchodu s Ruskem atd.).

Vystrkávání Havla „pražskou kavárnou“(do které signatáři převážně patří) jako nedotknutelného obranného štítu je kontraproduktivní. Havel se jistě zasloužil o kladné zviditelnění Československa, ale z dominantní pozice dramatika – idealisty se dopustil ve své funkci vážných chyb. Také jsem „sežral“ všeobecnou rétoriku o genocidě kosovských Albánců a neměl jsem problém s „humanitárním bombardováním“. Prezident měl však detailnější informace a když ne, tak dříve než se dostaly zprávy o skutečném stavu v Kosovu k řadovým občanům, měl svůj názor poopravit. Čas ukázal, že zvláště v Kosovu šlo o dlouhodobý střed křesťanských Srbů a muslimských kosovských Albánců, podporovaných teroristickou muslimskou UČK. Muslimové, vědomi si svých prohřešků, se nepohnuli ze svých příbytků silou armády, ale preventivně vyklízeli prostor; bylo však prezentováno, že cca 200.000 kosovským Albáncům hrozí genocida. Vliv muslimské Albánie byl a je nepopiratelný a z dnešního pohledu je evropské řešení kosovské otázky velkou černou tečkou; zvláště když je dnes Kosovo i s Albánií evropskou základnou pro drogovou mafii a rovněž přístavem pro muslimské radikály. Je-li na stole srovnávání s Havlem, je nutno zdůraznit silně negativní postoj k prezidentu Zemanovi. A ten postoj je značně pokrytecký, když na jedné straně je Zeman tepán ze všech i osobních stran (za sebe mně nejvíce vadí jeho slovník), ale u Havla se jeho osobní kvality neřeší; kouření, vztah k alkoholu a ženám se cíleně vynechává. Hrubou naivitou rovněž oplývají jeho prohlášení z prvních let ve funkci.