Angela Merkel ve svých předvolebních prohlášeních vysílala signály do různých skupin voličstva a podtrženo, sečteno, když jí neublížil lobing pro hlasy muslimů prohlášením, že islám patří k Německu, je zřejmé, že po všech muslimských násilnostech a tureckých protestech ve prospěch Erdogana, se Němci ještě dostatečně neprobudili. Bude to odklad na celé čtyři roky a nebo, po dalších islámských akcích s krví na dlažbě, ji ulice sundá a nebo ještě lépe rovnou pošle do vězení? AfD sice zaznamenala historický úspěch (bez nácků ve svých řadách by to bylo ještě lepší), ale na ovlivnění faktické politiky je to málo. Jediné, pro ně hmatatelné aktivum, bude prostor v parlamentu k burcování občanstva.

Obdobné, a pro zásadní řešení otázek kolem islámu ještě horší, se rýsuje rozložení sil k našim volbám. V předvolebních debatách, když přijde řeč na migranty, mají mnozí, kteří ještě nedávno o islámu ani nehlesli, plná ústa bezpečnosti občanů a to tak, že se zdá, že budeme, při uskutečnění jejich slov, největší pevností v Evropě. Je již tradicí, že při vaření volebního guláše jsou vykrádány aktuálně nosné myšlenky z jiných stran. A také je již tradicí, že po volbách se u mnohých (zvláště u těch, kteří se do sněmovny dostanou) projeví absolutní ztráta paměti o tom, co ještě před měsícem vykřikovali na náměstích.

Pokud jde o islám, není na škodu malé ohlédnutí. Před pěti šesti léty měli ti, kdož na nesoulad islámu s evropským právem upozorňovali, ty nejhorší nálepky; od islámofobů, xenofobů, až po rasisty konče. Dnes, třeba od ODS nebo od Okamury a dalších, uslyšíte to, co bylo před časem nemyslitelné. Občan u voleb, ale hlavně pár dní před nimi, by si měl srovnat názorové spektrum i s ohlédnutím zpět. Např. BPi – obrana domova má, vedle další názorově zpracovaných odvětví, na islám stále stejný pohled a stejné návrhy řešení. Jsou i jiné strany, které mají k islámu a k muslimské migraci stejný přístup: TOP 09, Zelení, po duelu na seznamu.cz  Okamury a Bartoše i Piráti; ti stále po žebříku pseudohumanity a jednostranně pojatých demokratických svobod lezou muslimům do zadku. Migrant je u nich bez dalšího rozlišení obecný pojem, ale pochopit nerovnítko mezi pologramotným muslimským Afričanem a třeba Ukrajincem je nad jejich schopnosti. Už vůbec je jim cizí brát v potaz platné zákony a odvodit z nich vůči islámu patřičné závěry.