Došlo opět k polarizaci sil a to i v tradičním pravolevém pojetí. Přes rádoby komplikované hodnocení, jedno je zcela jasné – je to hluboký rozklad pravice. Natolik zásadní, že bylo nutno alarmovat všechny fronty ne ke zvratu, k tomu nejsou síly, ale k zoufalé obraně.

Jiří Paroubek také před třemi lety vyhrál, dokonce s vyšší převahou (o 3%), ale pravicové strany se mu vysmály a předhodily svoji sjednocenou převahu. On nemohl nic dělat a tak trochu osobně zpanikařil a zcela zbytečně resignoval dokonce na svoji předsednickou funkci ve straně, aby upadl v zapomenutí. I sousední a dnešní premiér Fico měl jednou podobnou smůlu. Byl však moudřejší a je nyní předsedou vlády a zcela to zaslouženě.

V naší současné situaci jsou však zcela jiné podmínky. ČSSD, přestože volebně jakoby slabší, mohla začít sestavovat vládu a v podstatě diktovat podmínky dle svého programu. Proto nastoupil frontální útok i z vnitřku této strany. Nemohu říci, že koordinovaný, ale rozhodně souladný.

Média

Sotva jsme začali vstřebávat sloupečky výsledků a postavení jednotlivých stran, media (veřejnoprávní TV) nastoupila do útoku. Pan Moravec okamžitě předvedl nějaké soukromnické výzkumy „renomované“ společnosti (kdo si to objednal a platil?), Tak jsme se dozvěděli, že vlastně volební lístky miliónů voličů jako důkaz výsledků voleb, nejsou rozhodující, neboť tato společnost nám v jedné kombinaci ukázala, že vlastně 80 % (!!!) občanů s výsledky voleb nesouhlasí (prokládali to i preferencemi jednotlivců). Byl jsem z toho v „pomykově“ jak hluboko naše media klesla. Tak tolik media k výsledkům voleb.