Když se po loňských volbách do Sněmovny horko těžko utvářela vláda, celá situace se nakonec vyvinula tak, že se komunisté, ač v těchto volbách utrpěli debakl nemající v jejich polistopadové historii obdobu, přesto stali žádanými partnery při povolebních jednáních. Ano, politika čas od času přináší situace, kdy ten kdo ve volbách příliš neuspěje, se díky nastalé konstalaci a rozložení sil, stává nakonec velmi žádaným partnerem. Když Babiš nabídl ruku komunistům k pragmatické spolupráci, Filipovo vedení příliš neváhalo. Komunisté si sice na oko stanovili poměrně jasné podmínky pro případné umožnění vzniku vlády, ale ten kdo situaci uvnitř KSČM trošku zná, dobře věděl, že na tuto nabídku kývnou. A to i bez vlastních výrazných podmínek a jejich plnění. Takticky sice zpočátku vyčkávali, ovšem rozhodnuti byli velmi rychle. Jedním z hlavních argumentů jejich podpory Babišovi bylo údajné zabránění pravici dostat se k moci. Vedení strany argumentovalo také státotvorností a potřebou nenechat zemi příliš dlouho bez funkční vlády, která může normálně pracovat. Komunisté se svou státotvorností jsou na dobré cestě k vlastní politické bezvýznamnosti v blízké budoucnosti.

Není žádným tajemstvím, že Filipovo vedení dávno rezignovalo na skutečnou zásadovou levicovou politiku a tuto nahradilo politikou drobečkovou. Když to hodí pár lukrativních funkcí, proč nedat podporu i vlivnému miliardáři. Inu doba se změnila a dnešní komunisty, jak se zdá, příliš nezajímá, jaké podmínky mají řadoví zaměstnanci ve společnostech patřících do impéria Agrofertu, ani jakými praktikami se ve svém podnikání prezentuje sám velký Andrej. Ten kdo třeba četl Žlutého barona, a takových lidí je dost a dost, o tom něco ví. Jistě, dá se tvrdit, že tuto knihu sepsali lidé, kteří Babiše opravdu rádi nemají a jsou proti němu možná až příliš zaujatí. Ovšem řada prokazatelných faktů v této knize je prostě neoddiskutovatelná. O tom není pochyb. Pokud ani toto komunistům nestačilo, aby se do podpory nové vlády, když už nehrnuli aspoň s takovou vervou, těžko od nich čekat zásadové postoje a především důslednou podporu neprivilegovaných lidí v této zemi. A že jich není právě málo.