Hovořilo se o tom, že by Drahoš mohl kandidovat v letošních senátních volbách nebo příští rok ve volbách do Evropského parlamentu. Jenže vše může být ještě jinak.
Drahoš se netají svou prozápadní orientací i sympatiemi k již zesnulému bývalému prezidentu Václavu Havlovi a jeho životnímu odkazu. Před druhým kolem lednové prezidentské volby mu podporu vyjádřila většina neúspěšných kandidátů z prvního kola. Přesto se Drahošovi nepodařilo vystřídat Miloše Zemana ve funkci hlavy státu, a to ani přes velkou přízeň hlavních sdělovacích prostředků. A snad právě proto, že v rozhodujícím klání byl nakonec poměrně těsný rozdíl mezi ním a vítězným Zemanem, vyslovil se nyní Drahoš ke své další budoucnosti snad až s nečekanou otevřeností. Prý se mu, pro něj samotného překvapivě snadno, daří získávat mezi vlivnými politiky podporu ke změně ústavy, která by zavedla funkci viceprezidenta. Tuto myšlenku údajně již podpořili například Miroslav Kalousek, ale i Petr Gazdík, Pavel Bělobrádek nebo Miroslava Němcová. Proti prý není ani vycházející hvězda české politiky a představitel mladé pravicové inteligence Dominik Feri. Dlouholetá poslankyně Němcová podporuje zavedení funkce viceprezidenta a již se nechala slyšet, že využije každou příležitost jak systematicky oslabovat postavení současného prezidenta. Během svého poslaneckého mandátu se chce soustředit především tímto směrem, jelikož její voliči to po ní žádají a téměř denně od nich dostává řadu podnětů, kterak znepříjemnit Miloši Zemanovi jeho druhé funkční období na Pražském Hradě. Podobně se již vyslovili i někteří další poslanci ze stran tzv. Demokratického bloku. Lidovecký předseda Bělobrádek přímo uvedl, že Zeman potřebuje silnou, inteligentní a věrohodnou opozici a nově zřízená funkce viceprezidenta, která by měla připadnout právě Drahošovi, je k tomuto účelu přímo ideální. Prý jej v tomto mínění podpořili i někteří zkušení právníci a znalci ústavního práva. Jmenovat je ale zatím nechce. Sám Drahoš věří v prosazení potřebných změn vedoucích k úpravám ústavního pořádku. „Miloš Zeman se při svých zahraničních cestách dle mého soudu až příliš často orientuje na východ. Myslím, že by bylo nejen dobré, ale přímo nutné tuto pozici vyvažovat. Naši spojenci z NATO si zaslouží, abychom je více podporovali. Svoji roli bych si představoval asi takto – když Zeman opět vyrazí na východ, já naopak nasměruji svoji cestu na západ. Když má Zeman tak rád Moskvu a Peking, já mám minimálně stejně rád Washington nebo Paříž. A nebojím se to dát najevo. Naše zahraniční orientace musí nabrat žádoucí směr. Navíc jsem dosud neměl možnost poznat tato města z pozice turisty a návštěvníka. Projít všechny významné památky, muzea, parky a bulváry. Spojil bych tak příjemné s užitečným. Jsem schopen přijmout roli obětavého i nesmlouvavého obránce demokracie a strategického euroatlantického partnerství a tyto trvalé hodnoty až do roztrhání těla hájit,“ uvedl Drahoš.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Lídři EU se shodly na zvýšení tlaku na Rusko
Dobrý den, mám pár dotazů, k tomu, co pořád slyšíme. Kdo jsou to ti lídři EU? Kdo jim dal mandát něco rozhodovat a vyjednávat? A schvalujete to, co vyjednají pak i vy poslanci? Jestli ne, tak k čemu vás volíme, když pak rozhodují jiní? Neměli by ti, co jsou voleni občany mít ten nejsilnější mandát? ...
Další články z rubriky

21:25 Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?
Komentář k historii tribunálu, o kterém se opět mluví.