Také proto bychom si ji měli připomínat. Řada vesnic v oblasti bojů byla silně poničena. Obě bojující strany utrpěly těžké ztráty. Těchto bojů se účastnily i čs. jednotky pod vedením generála Karla Klapálka, který měl své sídlo ve Stříbrnicích. Tomáš Jakl, autor knihy Květen 1945 v českých zemích k této bitvě uvedl: „Došlo k poměrně velké bitvě v prostoru Čelčice – Klenovice, jižně od Prostějova. Je zajímavé, že tato bitva, která byla jednou z největších tankových bitev na našem území, nemá dodnes v literatuře ustálené jméno. Je to bezejmenná bitva a říká se jí bitva u Tovačova, bitva Čelčice – Klenovice nebo bitva pod Prostějovem. Byla to velká bitva a obě strany tam ztratily několik desítek tanků a samohybných děl.“

Na přelomu dubna a května 1945 se na střední Moravě vytvořila situace, v níž hrozilo německým jednotkám armádní skupiny Mitte obklíčení postupujícími vojsky 2. ukrajinského frontu pod velením maršála R. J. Malinovského ve směru od Brna a 4. ukrajinského frontu pod velením generála A. J. Jeremenka ve směru od Ostravy. Společně s nimi postupovala i 4. rumunská armáda a jednotky 1. čs. armádního sboru. Oba fronty se měly setkat v oblasti Olomoucka a Prostějovska a uzavřít tak obklíčení německé armády, která stále kladla vytrvalý odpor. Němcům zbývaly poslední hlavní ústupové cesty na linii Olomouc – Svitavy a Přerov – Prostějov – Boskovice. Velký význam pro ustupující německé jednotky měla i železniční trať Přerov – Olomouc – Česká Třebová. Značné síly německé skupiny armád Mitte v ústupových bojích teprve překračovaly slovenské hranice a potřebovaly tak získat čas. Proto ústupové cesty Němci tak houževnatě bránili. Zpočátku navíc i velmi úspěšně. Kromě toho v situaci, kdy úplná porážka a kapitulace německých vojsk byla již otázkou nikoliv několika příštích týdnů, ale spíše již jen několika příštích dnů.

Na konci dubna 1945 již byla fronta na čáře spojující obce Obědkovice – Pivín – Klenovice na Hané a Čelčice. Dne 26. dubna bylo osvobozeno Brno a 30. dubna byl osvobozen Vyškov. Fašisté soustředění na pomezí okresů Prostějov a Přerov ale neustávali v boji. Velmi těžké boje v posledních válečných dnech probíhaly u obcí Skalka, Klenovice na Hané, Čelčice, Pivín, Ivaň a Klopotovice. Těžké boje s nasazením tanků představovaly pro obyvatele malých hanáckých obcí v oblasti stálou hrozbu. Například obec Pivín musely osvobodit sovětské jednotky hned dvakrát. Poprvé se do obce dostala jen pěchota, bez podpory tanků a ta musela brzy ustoupit. Až s podporou tanků byla obec osvobozena definitivně.