Lež č. 1 - Česká televize špatně hospodaří

Na podzim roku 2011 přestala Česká televize vysílat reklamu na programech ČT1 a ČT24. Tržby, včetně výnosů z reklamy, byly v roce 2010 více než miliarda korun. V roce 2011 logicky klesly na 778 milionů a v roce 2012 na 477 milionů korun.

K tomu je třeba přičíst to, že Česká televize není klasickým plátcem DPH. Když si firma, která je plátcem DPH, koupí auto, dostane od státu zpátky 21 procent. Česká televize není standardní firmou, dostává jen „poměrnou část DPH“. Přichází takto například v roce 2014 o 620 milionů korun. Přitom je třeba zdůraznit, že platí vlastně daň z televizních poplatků akcionářů. Ti ji ovšem platí již z jednou zdaněných peněz. Dvořákovo vedení na propad příjmů reagovalo například tak, že přepracovalo projekt výstavby brněnského televizního studia a ušetřilo přibližně 350 milionů. A zároveň, po schválení Radou ČT, vydává plánovanou část rezerv především na vlastní tvorbu. Což znamená mimo jiné, že dává práci českým tvůrcům, českým producentům. K tomu ČT spustila dva nové kanály: ČT :D a ČT art.

Fakticky v číslech to znamená, že v roce 2014 bude odvysíláno 43 175 hodin pořadů a to je v porovnání s rokem předcházejícím o 5 347 hodin více než byl plán na rok 2013, a to i přes propad příjmů. Efektivnější hospodaření, úspory v provozních nákladech jsou jednoznačné a snadno dohledatelné v dokumentech uveřejněných na webových stránkách ČT a projednaných radou.

Finance ČT jsou v pořádku, neznamená to však, že v budoucnosti nebude muset televize šetřit, hledat úspory. Musí počítat i s inflací a momentálně i nevýhodným kurzem koruny.