Akce se zúčastnili zástupci Parlamentu ČR, státní správy, neziskového sektoru a akademické obce. Cílem bylo rozvinout diskuzi o současném stavu ochrany práv starších osob v ČR, upozornit na aktuální problémové oblasti, nastínit další možné kroky i představit připravované nástroje na posílení ochrany práv starších osob na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.
„Právům starších osob není v české společnosti přes veškerou snahu věnován dostatek pozornosti, a to i navzdory faktu, že starší osoby jsou jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel,“ uvedla na úvod zmocněnkyně vlády pro lidská práva a patronka Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity Mgr. Monika Šimůnková. Upozornila na negativní vnímání seniorů, které podle loňského průzkumu Eurobarometru sdílí více jak polovina české populace. Varovala také před množícími se informacemi o dlouhodobém týrání a špatném zacházení s rodiči–seniory ze strany jejich dětí za tichého tolerování této nepřijatelné praxe dalšími příbuznými či okolím. V úvodním slovu veřejného ochránce práv, předneseném Mgr. Kateřinou Valachovou, Ph.D., bylo upozorněno mj. na přístup k sociální a právní pomoci, či potřebu větší ochrany starších osob před nekalými obchodními praktikami.
V prvním panelu nazvaném „Právo starších osob na důstojný život“ vystoupili Alena Krásná z Linky seniorů Elpida, Mgr. Petra Zdražilová z Kanceláře veřejného ochránce práv, Martina Špinková z Hospicového občanského sdružení Cesta domů, Mgr. Alena Horáková z Ministerstva vnitra ČR a pplk. Ing. Jaroslav Karásek z Policie ČR. Z příspěvků i následných vyjádření publika vyplynulo, že existuje celá řada oblastí, ve kterých je třeba posílit ochranu práv starších osob. Velká pozornost byla věnována otázce paliativní péče, kde je možné vysledovat mnoho problematických bodů, např. nedostatečná dostupnost a financování, nemožnost poskytovat adekvátní péči ve specializovaných ambulantních zařízeních a v domácím prostředí, nedostatečnou informovanost pacientů a rodiny o diagnóze a prognóze, chybějící podporu pečujících přátel a příbuzných. Zařízení sociálních a zdravotních služeb nejsou dostatečně provázány a potýkají se s nedostatkem personálu. Klienti zařízení sociálních služeb se setkávají s omezováním osobní svobody a pohybu, s nedostatkem soukromí a lze vysledovat i nedostatky ve smlouvách o poskytnutí sociálních služeb. V poslední době se také vyskytly případy neregistrovaných ubytovacích zařízení podnikajících na základě živnostenského oprávnění, které neoprávněně poskytují sociální služby. Přítomní také upozornili na chybějící sociální bydlení, snižování počtu lůžek v nemocnicích či problém vymahatelnosti povinnosti dětí starat se o své rodiče zakotvené v zákoně o rodině i problematickou realizaci dosavadních koncepčních materiálů na podporu pozitivního stárnutí.
Na druhém panelu „Věková diskriminace: Aktuální trendy ke zvýšení ochrany práv starších osob“ představili Mgr. Jan Dobeš, náměstek ministra práce a sociálních věcí, Matthias Kloth z Rady Evropy, JUDr. Karel Komárek z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Mgr. Jana Kvasnicová z Kanceláře Veřejného ochránce práv současné i budoucí aktivity v oblasti práv starších osob obecně a boji proti věkové diskriminaci konkrétně. Zmíněn byl např. návrh Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, výzkum o věkové diskriminaci v přístupu k finančním službám plánovaný veřejným ochráncem práv i právě probíhající diskuze o možné úmluvě o právech starších osob na úrovni Organizace spojených národů či návrh doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o podpoře lidských práv starších osob. Z následné krátké diskuze vyplynula potřeba důsledně sledovat způsob implementace Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 a v ideálním případě zajistit, aby se stal součástí programu vlády.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
