Naši pachatelé dobra se ohání Amerikou, jako vzorem pro uplatńování svobod. Takže by se měli inspirovat i rozhodnutím amerického Nejvyššího soudu.
Ve Spojených státech se několik let pracovalo s tzv. termínem nenávistného projevu (hate speech). Ten vytvářel zdání, že pilíř americké svobody, tedy svoboda projevu, může mít nějaká omezení, a tzv. nenávistné projevy nebudou Ústavou chráněny. V Americe je to Nejvyšší soud, který tyto otázky řeší a v zásadních kauzách Ústavu interpretuje. A Nejvyšší soud nyní rozhodl, že Ústava Spojených států chrání každý projev, včetně toho, který je tzv. nenávistný.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Vyšetřování bitcoinové kauzy
Píšete o nějakých nestandartních zásazích do vyšetřování. O co jde? Kdo se jich dopustil? V jakém přesně smyslu? Co udělal? Ještě k tomu vydávání. Já chápu, že jste byli proti vydání vašeho předsedy, to podle mě i s politikou souhlasí. Ale jak s výkonem funkce souvisí nevydání Babiše? V tomto případ...
Další články z rubriky
9:14 Pavel Foltán: Letná – kdo s kým, o čem, pro koho?
Otázky (základní a zásadní) kolem té letošní demonstrační Letné (sobota 21. března odpoledne), ty ot…
- 15:49 Jiří Weigl: Stále jsme mistry světa – v sebeobelhávání
- 11:45 Jiří Halík: Dva kohouti na jednom smetišti jako kompromis?
- 12:16 Jan Fiala: Je vůbec možné vést smysluplné diskuse v postkomunikační éře?
- 12:17 Zdeněk Jemelík: Další obviněný se brání napadáním policie
- 17:33 Jiří Halík: Krizová komunikace pro občany, nebo Bretschneiderovo UCHO pro Rakušanův KRIT



