Češi obecně nepatří mezi národy, které by výrazně spořily a v tomto ohledu patří mezi průměr EU. Institut pro politiku a společnost dnes uspořádal pracovní snídani na téma Zvyšování úspor českých domácností, které se zúčastnila Lenka Dupáková, náměstkyně ministryně financí, David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny a David Řezáč, předseda Asociace pro kapitálový trh ČR.
Nedostatečné úspory domácností a neschopnost čelit nenadálým výdajům postihuje stále velkou část českých domácností. “Tato skutečnost vytváří nejen ekonomický, ale i politický problém, protože pociťovaná nejistota a tíseň mohou mít velmi negativní vliv na volební preference a rozhodování i přes objektivní hospodářskou konjunkturu. Řešení přitom úzce souvisí i s problémem finanční gramotnosti,“ upozorňuje ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Prát a dodává: „Z tohoto důvodu jsme dnes uspořádali pracovní snídani, která se zabývala tím, jak motivovat občany ke spoření a vytváření rezerv. Zároveň jsme se ale zaměřili i na skutečnost, zda vůbec Češi mají předpoklady k tomu, aby si každý měsíc odkládali určitou částku peněz.“
Spoření občanů je do velké míry ovlivněno stavem ekonomiky. Její výkonnost se logicky projevuje na příjmech českých domácností. „Česká ekonomika v současnosti těží z levné pracovní síly. Pokud si ale chceme zajistit současný růst i do budoucna, musíme se zaměřit na produktivitu práce. Klíčem k úspěchu je přístup ke kvalitnímu vzdělání a investice do vědy a výzkumu. Současná ekonomická situace se pozitivně odráží na zvyšování životní úrovně obyvatel. Míra nerovnoměrného rozdělení příjmu v ČR je relativně nízká a je patrné, že významný vliv v tomto ohledu zastává sociální systém, který snižuje míru přerozdělování a chudoby,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
České domácnosti raději spoří, než investují. K pestřejšímu a výnosnějšímu investování si ale stále hledají cestu. „Češi spořit umí a i po roce 1989 se drží spořící tradice. V současnosti mají ve finančních institucích umístěno 3,5 bilionu aktiv, což představuje zhruba 70 % ročního HDP roku 2017. Občané upřednostňují bezpečné produkty před rizikovými. Ačkoli má mladá generace veškeré předpoklady tento trend překonat, jejím problémem je značná orientace na spotřebu. V této souvislosti je vhodné zmínit, že pouze polovina Čechů dokáže překonat výpadek jednoho měsíčního příjmu. V současnosti pozorujeme měnící se strukturu finančních nástrojů. Češi dlouhodobě drží nejvíce finančních prostředků v bankovních vkladech, a to 68 %. Největší nárůst aktiv jsme zaznamenali mezi lety 2012 – 2017 v investičních fondech, kde podle dat z roku 2017 drží Češi celkem 12,5 % svých úspor. Zároveň pozorujeme, že zájem o termínované vklady a stavební spoření posledních šest let klesá,“ říká Lenka Dupáková, náměstkyně pro mezinárodní vztahy a finanční trhy.
Čeští občané preferují konzervativní investice. „Tento krok má za následek ztrátu reálné kupní síly jejich úspor a z tohoto pohledu na tento krok doplácí i česká ekonomika. Pokud chceme tento problém překonat, musíme změnit rezervovaný přístup populace k úsporám a k investicím. Měli bychom začít u vzdělávání. Současný systém vzdělávání je nastaven spíše na encyklopedickou teorii než na praktickou rovinu. Chybí aplikační praxe. Zároveň se bohužel téměř jeden milion obyvatel nachází v exekuci a tato skutečnost dokresluje obraz o vzdělání a zejména o finanční gramotnosti. Česko však rozhodně má investiční potenciál,“ říká Martin Řezáč předseda, Asociace pro kapitálový trh ČR.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
