Oldřich Fischer: Co je štěstí?

22.11.2016 14:05

Pro každého něco jiného. Když jsem pracoval jako člen ostrahy, měli jsme skupináře. Ten nám také vyprávěl o svých nejšťastnějších dnech života. To bylo tenkrát - v listopadu 1989. Zatímco se lidi bouřili a policie je zpracovávala obušky tak v té době byla dle jeho vyprávění ohromná kasárna na Náměstí Republiky plná milicionářů. Tudíž všechny události byly pod kontrolou a vše bylo v pohodě. Nic zvláštního se nemohlo stát.

Oldřich Fischer: Co je štěstí?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miloš Zeman

Když nám vyprávěl, jak: žrali řízky a celé dny koukali na americké kovbojky, tak mu v celém obličeji naskočil výraz, jaký vidíme na církevních obrazech, když světec klečí, modlí se a ve tváři má svatý zápal vzhlížející do stratosféry. Místo práce, celé dny tento soudruh traktorista milicionář koukal na filmy ze žánru z kterého obyčejní občané, do té doby, znali jeden, možná dva kusy.  

Ani já, ani kolega, donedávna žurnalista, jsme se ho neodvážili zeptat, jestli byl též vzorný samopalník s patřičnou medailí. Do středu událostí by přeci neposlali nějakého milicionáře – nýmanda. Tendle byl až od Plzně. Mezi další šťastlivce patřili zdatnější soudruzi  z fabriky, co v tyto dny chodili po práci na hodinu, možná dvě, nadávat lidem za to že nejsou spokojeni, bouří se, a beztrestně je urážet na Václavák. Dle šeptandy za to měli:  500 Kč  (tehdy čtvrtina měsíční mzdy) a navíc dva dny dovolené. Domnívám se že šeptanda přeháněla. Možná dostali jen jeden den.  

Další vrstvě štastlivců nastaly dny štěstí jakmile se dostal k moci Havel a vyhlásil všeobecnou amnestii. Tímto jeho činem bylo znemožneno  jakékliv soudní vyrovnání s těmi co mlátili lidi. Nejenže zůstali na svých místech, ale ještě udělali zářnou kariéru. Divím se, proč byl takový pokřik, když vyhlásil amnestii Klaus. Po amnestii Havla se též vypařilo jakékoliv stíhání za tehdy současnou hospodářskou kriminalitu. (Nevzpomínám si, že by někdo pípnul, natož štěknul.)  

Tím nemyslím odsouzené zato ,že si například chtěli autogenem opravit plechový kryt na své studni, ale kteří například cenově vydávali první jakost za třetí a o rozdíl v ceně v celé produkci se bratrsky podělili. O této masivní kriminalitě se tenkrát nemohlo mluvit. To spadalo pod státní tajemství. Tato kasta i jeho zásahem zůstala na svých místech a díky vlastně nezákonům se dál z Havlova a božího dopuštění  řádně pakuje. Dnes prostřednictvím i jejich synů a dcer. Odpustky bohu do Říma možná v řádu deseti procent národního bohatství  by tomu asi napovídaly. Takže, máme splněné desátky z každého nezákonného obohacení odvedené pro boží církev?

Obrovské štěstí jsme též měli, že kontrarevoluci, (revoluce – za posledních nejméně sto let byla vždy sociálně vlevo), řídili naši nejkvalifikovanější odborníci.  Přečteme-li si Dienstbierovu  skvělou a napínavou  knihu „Noc začala ve tři ráno„  zjistíme, že většího analytika na průběh převratů jsme neměli a nemáme. To považuji za skutečný zázrak, že kniha směla vyjít. Asi chvilkový kolaps cenzury.

Jeho osobní nasazení  při analýze i nejpodrobnějších kroků řízení převratu je úžasné.  Zdokumentování  každé minuty generála Suharta, plukovíka Untunga , generála Janina, i velitele výsadkových sil a dalších ve mně vzbuzuje obdiv. A to vše v obtížných podmínkách  asijské země.

Vždyť tam sice někteří mluví anglicky , aby se s ním domluvili, avšak nedělejme si iluze. Jejich indonéská  angličtina bude podle mne i horší než česká. Provádět analýzy politických kroků a projevů presidenta Sukarna jistě nebylo peříčko. Tento charizmatický politik se určitě nevyjadřoval se slovní zásobou  prváka v kursu Angličtiny. I v Čechách jsou již dnes nejrůznější klony anglického jazyka.

Například u Mníšku pod Brdy dnes občané nepracují  v: Jé Zé Dé  ale v: Dží Zí Dí. Když potom takový jazykový fenomén musel bok po boku Havla absolvovat v ústavu pro odvykání alkoholu kurs angličtiny pro začátečníky, tak se mu jistě protáčely panenky. Když tam směl vyučovat Žantovský, tak i ten musel být extra prověřenej proti úniku jakékoliv informace.

Třeba to vyjadřovalo bezmeznou důvěru v jeho osobu. Diensbier měl zpočátku možná větší ambice v získání osobního pašalíku jako to svedl Ševarnadze při novém parcelování SSSR , avšak jeho energi asi vyssál  lihvý  ódér v němž se musel stále pracovně pohybovat. Nemůžeme mu nikdy být dost vděčni, ani odměnováním jeho potomků, po pět dalších generací.

Abychom byli v obraze, tak zaměstnanci fabrik ve Vysočanech se v pracovní době zůčastnili před vrátnicí závodu Elektrotechnika shromáždění, kde z amplionu k nim promluvil Havel dávno předtím, než stanul na politickém výsluní.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Operátoři

Pane senátore, dobrý den, myslíte, že je šance, že se někdy dočkáme slibovaného čtvrtého operátora a tím i levnějších cen? Kdo je odpovědný za to, že tu nemáme čtvrtého operátora? Někde jsem četl, že tu být nemůže, což nechápu. Žijeme přeci ve svobodné a tržní ekonomice nebo ne? Nevím, zda mi dokáže...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Divé činy v pozadí divočiny

9:39 Ladislav Jakl: Divé činy v pozadí divočiny

Až pojedu zítra (3. května) od Mariánských lázní směrem na Cheb, budu se dívat doprava. Což se na to…