My sice Cizineckou legii nemáme, ale naše armáda bojuje po celém světě. Takže je vlastně také celá cizinecká. Tak jaký je v tom rozdíl? V Mali, Srbsku, Afgánistánu. Dále máme vojáky i v Bruselu, prý ve Švýcarsku a prý i v Americe. V naší zemi se naši vojáci snad lehce vycvičí a pak jdou za balík, válčit kamkoliv, do celého světa. Nevím, kolik vojáků má „Legie“, ale naše armáda má vojáků, jako například, jedna obtloustlá divize. Takže snad stejně. Kdybychom všem k nám přicházejícím utečencům nabídli to, co nabízejí Francouzi, tak by místo našich kluků, šli třeba do Afgánistánu, za ně náhradníci z půlky světa. Těch státních pohřbů, co by ubylo. A toho povyšování – In memoriam. Naučili by se i česky. Dnes máme pro ně v armádě i kaplany. Tak jaképak zle. A tak, jako dnes, v českých kostelích se pracuje snad na směny, co den, to kázání v jiném odstínu víry, tak si myslím, že vojenský církevní generál by zmáknul poslední pomazání, v jakékoliv víře. Možná i ve „ wů-dů“. Takže pan Vladimír Dlouhý, předseda hospodářské komory, by mohl ušetřit na mzdách, při jím plánovaných výukách kursů češtiny pro utečence.
Stejně mi není jasné, jak hodlá pan Dlouhý vyučovat češtinu třeba Berbery. Vždyť řady utečenců mluví jazyky, ke kterým snad nemáme, ani reciproční slovníky. Snad abychom odvolali „egyptology“, kteří by byli schopni v brzsku základní slovníky na tyto jazyky vytvořit. Takto se utečenci budou česky domlouvat, tak, jako uměl cizí jazyk „ Pátek od Robinzona“. Po absolutoriu pobytu v cizinecké legii mají absolventi snad i nějaký nárok na nějakou doživotní penzi. Tak jsem to z filmů pochopil. Jak je to u nás – nevím. Když se potom u nás rozhlédnou po nějaké práci, tak se v inzerátech dozvědí o třech možnostech. Dělat v podstatě podomního prodejce „životního pojištění“, nebo skladníka, nebo v Bezpečnostní agentuře. To je v podstatě i jediná možnost pro obyčejné Čechy. Osobní zkušenost. Jak bude v Čechách prodávat životní pojištění pro naši pojišťovací společnost Commercial Union například Pygmej – tak na to si zamlouvám lístek do první řady. Nebo jak zařadí skladník „pouštní Jezdín“ do regálů podle jazyků došlý balík knih od Franze Kafky po dvou ve francouzštině, italštině, vlámštině, švédštině. Ani otázky pro získání zbrojního pasu i pro pracovníky bezpečnostní agentury nejsou peříčko.
Gramatické a slovesné rébusy typu: Otázka: Co se nestane, když neudělám? Za věc si můžete doplnit cokoliv. (Třeba: nepřišiji si knoflík.) Odpověď: a = nebude přišit. B = bude přišit. S třemi zápory na jedné hromádce má co dělat i Čech. V angličtině znají například jen jeden zápor ve větě. Už vidím, jak s takovouto češtinou zápolí například Abodžirinec, aby mohl nastoupit k nějaké bezpečnostní agentuře a tam moci hákovat například 240 hodin nebo i 540 hodin měsíčně (jako můj kolega Spišek).
Testy na zkoušku se musíte naučit v podstatě nazpaměť. I písmena odpovědí k nim. Odpovědi na otázky jsou leckdy tak rozevláté, že se asi nikdy netrefíte svým myšlením. Například: Kdy na ránu přiložím tlakový obvaz? Kdy ji zaškrtím? Krvácení je: značné, velké, mohutné, rozsáhlé, prudké, intenzivní atd. Tady by selhal, myslím, i tuplovanej profesor medicíny. Nedávno jsem zhlédl cestopis o Pakistánu. Pokud jsem se nepřeslechl, tak česáč čajových lístků si tam vydělá za den víc dolarů než strojní konstruktér za den v Čechách. Možná by stačilo, abychom utečence informovali o české finanční realitě dřív, než k nám dorazí. Možná, že by stačily plakáty v Severní Africe.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
