Z hlediska toho, co jsem slyšel o zákonech, nevím, nevím. Vždyť mezi „kandidáty“ není padesát procent žen. Též důchodkyň. Je potom taková soutěž vůbec platná?
Že se žádný z kandidátů ještě neozval? Ani jakýkoliv ústavní činitel? Realitou zůstává, že podobný flek s sebou nese i jiné výhody. Jeden z našich prezidentů mohl udělat z manželky velvyslankyni. Docela hodně daleko. U takových funkcí se velikán lehce zbaví například i milenky. Dnes ji může poslat například na dlouhodobou stáž do Ameriky, Bruselu, atd.
Zastara to bylo trochu obtížnější. Jeden z šéfů, co znám, poté co jeho podřízená (milenka) si začala jeho manželce stěžovat: Včera už zase nebyl večer doma… situaci vyřešil tak, že podřízenou poslal na léta až do Moskvy. Jako delegátku ve „Světové radě míru“ se sídlem v Moskvě. Když se vrátila, tak se ukázalo, že vlastně za ta léta neplatila ve fabrice příspěvky ROH. Aby se nikdo nedozvěděl, kolik jí to hodilo, tak aby nepřišla o léta v ROH, doplatila takzvaný udržovací příspěvek jednu korunu měsíčně.
Dnes bychom si měli vzít dějinný příklad z voleb papežů. Většinou byl zvolen ten nejstarší ze všech. Třeba by se brzy dostalo na všechny. Jako tenkrát. A tý slávy na pohřbech. Těch reklam na nejrůznější rakve, napakovali by se „Kremaktoriáni“. Snad i „Kolumbatoriáni“. Soutěž zbrojovek o nejlépe vyzdobenou dělovou lafetu. To s sebou nese téměř celé nové průmyslové odvětví. Tuším, že by to chtělo „Funébr ministra“. Nakonec tý slávy, jak dobře si lid zvolil toho kterého „Papeže?, Prezidenta?“ Atd.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV