Oldřich Hein: Rozsévači zla

„Slyšte. Aj, vyšel rozsévač, aby rozsíval.

I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské,

i sezobalo je.

A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země; a hned vzešlo, protože

nemělo hlubokosti země.

A když vyšlo slunce, vyhořelo, a protože nemělo kořene, uschlo.

A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.

Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru stupující a rostoucí; přineslo

zajisté jedno třiceti, a jiné šedesáte, a jiné sto.

I pravil jim: Kdo má uši ke slyšení, slyš.“

Pokud chce někdo pochopit nejen jednotlivé Ježíšovy výroky, ale i celé jeho učení, musí věnovat pečlivou pozornost nejen slovům, která podle evangelistů údajně řekl, ale i slovům, která zcela jistě neřekl, neboť jeho pohled na tehdejší svět i okolní dění byl velice jednostranný. Jedině tímto způsobem lze totiž dojít k úplnému poznání pravé skutečnosti, která má platnost i při srovnávacím studiu učení všech ostatních náboženských směrů, vesměs se opírajících o fantazijní představy, legendy i účelové smyšlenky.

V citované řeči k zástupům u moře Genezaretského Ježíš evidentně mínil pouze své vlastní rozsévání slov dobra (pravdy) a nikoli cizí rozsévání slov zla (lži), které zcela pominul. Ponechme přitom stranou, kolik z jeho výroků bylo skutečně pravdivých a kolik z nich bylo pouze „placebo“ pro jeho ukřivděné posluchače (tj. falešná naděje či motivační lež - např. slib království nebeského, věčného života a odplaty na nebesích, podobenství o Lazarovi ležícím v lůně Abrahámově, hrozba pláčem a skřípěním zubů ve vnitřnostech pekelných apod.). To se snadno slibuje, když se ještě nikdo na zem zpátky nenavrátil, aby přinesl důkaz o tom, jaké to po smrti vlasně je! A přitom přesně to je problém bloudícího lidstva od pradávna až do naší prolhané současnosti. Kolik jen z historie známe nejen věrozvěstů, kteří svým posluchačům naslibovali „hory doly“ a dokonce v reálnost svých slibů věřili, ale i programových „rozsévačů zla“, kterým šlo pouze o vlastní úspěch, moc a majetek. Žili i v Ježíšově době a nemohl je tedy nevidět!

Nejen mezi námi, ale i po celém světě jsou nejen tisíce „věrozvěstů“, věřících ve své „svaté poslání“ a v dobré víře šířících bludy, ale i statisíce prokazatelných rozsévačů dezinformací a lží, které se na rozdíl od Ježíšova jednostranného podobenství neuchytí pouze ve vzdělané a vycvičené mysli, tj. „v půdě skalnaté a ke zlu odolné“ - tam totiž také „vyhoří a nevydají užitek“. Naproti tomu se snadno uchytí v zemi pro vzkvétání zla příhodné, ve které vzrostou do velkých rozměrů jako ono biblické „semeno hořčičné“ a vydají mnohonásobný zlý užitek. Takovou vhodnou půdou pro přijímání zla je právě mysl lidí nerozumných, nevědomých a hloupých, kteří v záplavě záměrně rozsévaných „semen zla“ snadno ztrácejí životní orientaci, zlu podléhají a i nadále je šíří.

Přečtěme si nyní slova takového smutně proslulého „rozsévače zla“:

„Ve velké lži je ukryt určitý faktor věrohodnosti a široké masy daného národa se v nejhlubším jádru svého srdce zkazí snadněji, než že by se vědomě a úmyslně staly nedobrými, pročež ve své primitivní prostotě citů padnou velké lži za oběť mnohem snadněji než malé, neboť samy zřejmě občas k malým lžím sahají. Podobná nepravda jim vůbec nepřijde na mysl a ani příště neuvěří v možnost tak nehorázné drzosti hanebného překrucování. Ano, i při samotném vysvětlování ještě dlouho pochybují, ale nakonec minimálně nějakou příčinu přece jenom přijmou jako pravdu.“

(Adolf Hitler – Mein Kampf)

Jsou mezi námi lidé, kteří si na lhaní zvykli a považují je za naprosto běžnou součást svého života, zvláště kdy jim pomohlo k životnímu úspěchu. Jsou i tací, kteří dokonce považují lhaní za základní lidské právo – např. jeden bývalý poslanec za KSČM, který veřejně prohlásil, že lidé mají právo šířit i lži.

„Lži kazí svět. A co hůř, je to jejich účel. Člověk nejprve poví malou lež. Pak několik dalších, aby ji udržel na nohou. Poté se uchýlí k pokřivenému myšlení, aby se za své lži nemusel stydět, a přihodí pár dalších jako zástěrku důsledků pokřiveného myšlení. Pak přijde to nejhorší – všechny ty najednou nezbytné lži se častým opakováním promění v automatizované.“

(Jordan B.Peterson – 12 pravidel pro život; Argo Praha 2019, str.250)

Lháři, podvodníci, dezinformátoři a falešní proroci byli aktivní ve všech dobách, stále jsou mezi námi a stále také mezi námi budou, pokud naleznou dostatek nevědomých, nerozumných a hloupých posluchačů. Samotné uši přitom za své majitele nemohou, jsou totiž pouhými prostředníky mezi sluchovým vjemem a jeho rozumným anebo nerozumným vyhodnocením! A že těch majitelů uší ochotných k naslouchání lží, dezinformací i naprostých pitomostí vždycky bylo a stále je! Všechny převraty a revoluce s ničivými účinky začínaly stejně, protože záplavy lží, líbivých hesel a útoků proti „nepřátelům“ byly vždycky osvědčenými prostředky k ovlivnění davů. A čím více lží, tím lépe, však ono se něco z toho „uchytí“! Stačilo pak jen „škrtnout zápalkou“ a okamžitě vzplál oheň uvolněných záporných emocí, který mnohdy vedl až k násilí, ničení (vandalismu) a dokonce i k válkám, včetně „svatých válek“ křesťanství i islámu. I v současnosti se stačí jen podívat na záběry z posledních demonstrací nejen na Václavském anebo Staroměstském náměstí, ale i v mnohých zahraničních městech (Berlín, Brusel, Londýn apod.) a nejenže užasnete nad prezentovanými hesly a výzvami k násilí, ale i nad obsahovou úrovní projevů „táborových“ řečníků i samotných demonstrantů.

I Ježíš Kristus takové lidi znal a své učedníky i posluchače před nimi varoval.

„A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.“

(Evangelium sv.Matouše, kap.24/11)

„Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.

Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají s trní hrozny, aneb s bodláčí fíky?

Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom ovoce zlé nese.“

(Evangelium sv.Matouše, kap.7/15-17)

V nedávné době, poznamenané zejména epidemií covidu, se náhle mezi námi vyrojilo tolik „zasvěcených“ a „všehoznalých“ proroků, že bychom je mohli vyvážet do zemí prorocky chudých - nikdo ale o ně nestojí. V současnosti to pokračuje v souvislosti s válkou na Ukrajině a islámským terorismem na Předním Východě, přičemž „rozsévači zla“ opět manipulují s informacemi, rozeštvávají veřejné mínění a zlehčují anebo přímo popírají hrůzné a prokazatelné zločiny ruské armády i islámských fanatiků. Veškeré vysvětlování a mírnění záporného emočního přetlaku té hloupější části naší společnosti je však marné, neboť propadli kouzlu nejrůznějších samozvaných znalců, falešných proroků, podněcovatelů nepokojů a šiřitelů lží, kteří jako lovci ucítili příležitost ke svému zviditelnění a společenskému prosazení. Doposud totiž nikdo nezvolal „hlasem velikým“: „Pilně se varujte falešných proroků, kteří přicházejí k vám v rouše ovčím, ale uvnitř jsou vlci hltaví!“ Nepřipomíná vám snad tento výrok Ježíše Krista někoho z našich politiků, organizátorů demonstrací anebo zapálených bojovníků „proti všemu a proti všem“? Nevidíte, jak sami nad sebou ztrácejí sebekontrolu a žvaní naprosté nesmysly s vědomím, že jejich slova si své hloupé posluchače vždycky najdou a něco z nich se přece jenom uchytí a vzejde! Mlčí i katolická církev – anebo že by i víra současných následovníků Ježíše Krista byla „vlažná“?

Ani v jediném evangeliu není zaznamenáno, že by Ježíš Kristus svým učedníkům i posluchačům někdy řekl: „Myslete!“ Pouze jednou řekl: „Kdo z vás pečlivě mysle, může přidat ku postavě své loket jeden?“ (Evangelium sv.Matouše, kap.6/27). Naproti tomu mnohokrát použil slova „věřte!“ „víra tvá tě uzdravila“, „podle víry vaší staniž se vám“ apod. Ježíšovy opakované výzvy k nekritické víře pak inspirovaly nejen jeho učedníky, ale v následujících staletích i jeho nerozumné, nevědomé, hloupé a fanatické následovníky, kteří učení o víře a nemyšlení rozvinuli do obludných rozměrů. Falešní proroci a lháři se tak dostali k moci a protože jakákoliv moc je vždycky netolerantní, úspěšně opakované lži, dezinformace a zlo se v lidstvu hluboce zakořenily a myslících obětí nemyslících hlupáků přibývalo. Proč asi byla od 6.stol.př.n.l. cíleně potlačena antická filosofie a proč jsou všechna náboženství i politické „ismy“ tak nesnášenlivé k myšlení? O myšlení totiž Mojžíš, Ježíš ani Mohamed nikdy nic neřekli, v Bibli, Koránu, Komunistickém manifestu ani v Mein Kampfu se o myšlení nehovoří, tak nač je vlastně potřebujeme?

„Po Kristovi nepotřebujeme vědychtivost, po evangeliu nepotřebujeme bádání.“

(Křesťanský teolog Quintus Septimius Tertulianus – asi 160-230 n.l.)

„Pro dobro víry musí být zničeny knihy. Víra stoupala rychle a lehce, když ještě nebylo knih, nebylo rozumu, nebylo učených hádek.“

(Dominikánský mnich Girolamo Savonarolla – 1452-1498)

„Rozum ať je vyhuben u všech křesťanů.“

(Německý náboženský reformátor Martin Luther – 1483-1546)

„Obětujme rozum Bohu!“

(Zakladatel řádu Tovaryšstva Ježíšova Ignác z Loyoly – 1491-1556)

„Při posuzování žáka se nám zdá, jako by neustále o něčem přemýšlel. Takovým chováním se dostává do rozporu se školním řádem.“

(asi 40 let starý posudek na žáka z trestního spisu)

Rozsévání vzdělanosti a rozumnosti je neúspěšné už po celá tisíciletí, neboť půda vhodná k přijetí moudrosti vysychá a stává se úhorem anebo dokonce pouští. Inteligence na celé planetě je totiž (patrně) konstantní veličinou, pouze lidí neustále přibývá (a lidstvo tedy stále více blbne). Kolik jen máme učitelů „povolaných“ (tj. pedagogických „řemeslníků“) a kolik z nich je „vyvolených“, tj. pedagogů osvícených, kteří cíleně prosvětlují dětskou mysl a vytvářejí tolik potřebné vzdělané a mravně myslící lidi?

„Kořenem zla je nevědomost!“

(Čínský filosof Konfucius – asi 552-479 př.n.l.)

„Slepotou je raněn tento svět a jen málokdo prohlédne.“

(Indický filosof Buddha – asi 563-483 př.n.l.)

„Hloupost je dnes všeobecnou chorobou krajin pod Nebesy.

Je největší bídou lidských tvorů.

A převelikou pohromou jejich žití.“

(Čínský filosof Sün-c´- asi 313-238 př.n.l.)

Pouze ti, kteří náležitě obdělávají svoji mysl, jsou schopni rozsévat dobro a pravdu, zatímco ti, kteří myslí jen na sebe, touží po majetku a moci a podporují všeobecný „myšlenkový úhor“, rozsévají kolem sebe býlí zla, lži, chamtivosti, závisti a nenávisti. Kdo je kdo? Pro člověka všestranně vzdělaného, pozorného, přemýšlivého a uvážlivého je rozpoznání lhářů, dezinformátorů i falešných proroků vcelku snadné, neboť nikdo špatný nedokáže svoji špatnost trvale skrývat a někteří z nichž jsou na svoji špatnost dokonce hrdí, neboť především díky ní se stali společensky úspěšnými a dokonce i obdivovanými. Pokud však tito „rozsévači zla a lži“ stále nacházejí dostatek hloupých přívrženců, kteří se jako ovce nechají vést ke „světlým zítřkům“ (kolikrát už to tady bylo!), pak opravdu „nevyjde slunce pokojných dní nad touto zemí“ (Sün-c).

„V temné noci nad propastí slepec na slepém koni jede.“ (staročínské přísloví)

„Aj, vyšel rozsévač, aby rozsíval…“