Společenský a politický systém Evropských zemí vytvořil daňovou politiku tak, aby byla co nejvíce neprůhledná a pro běžného občana nepochopitelná. Samozřejmě stát musí z něčeho žít a musí z něčeho hradit věci veřejné-o tom není sporu, avšak Evropský systém už sklouzl do úrovně mafiánského a zločinného počínání. Zcela záměrně jsou daňové systémy jedny z nejsložitějších a to zejména proto, aby bylo obtížné se v nich vyznat. Mnohdy i odborníci mají problémy pochopit danou problematiku správně, natož pak normální občan.

Jako příklad zde uvedu DPH-tedy daň z přidané hodnoty. Dobře si přečtěte onu větičku-DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY. Co to vlastně je? Když doslovně přeložíme tento terminus technicus, tak se jedná o daň z částky, kterou si výrobce nebo distributor či prodejce přirazil na dané zboží a ta je odváděna státu. Vyvstává otázka-proč uvedenou daň je přinucen platit každý spotřebitel? Cožpak když si koupíte v obchodě rohlík, tak si sami na něho přirážíte svou marži? Nikoliv. Spotřebitel žádnou marži nemá a tím následně nemůže vytvářet přidanou hodnotu. Tuto vytváří subjekty  uvedené o pár řádků výše. Při koupi zboží spotřebitel nevytváří žádnou nadhodnotu a tedy je zcela nelogické-až zlodějské, aby platil daň z toho, co nevytváří. DPH má platit ten, kdož vytváří nadhodnotu-tedy výrobce, prodejce, distributor či mechanik, který k holé ceně výrobku či své práce přiráží svůj osobní zisk. DPH je daní plošnou, přinášející do státních rozpočtů obrovské miliardy, ale ve své podstatě je daní nespravedlivou, totalitní a zlodějskou. Pravidla výběru této daně by měla být zásadním způsobem přehodnocena a narovnána ve prospěch běžného občana a spotřebitele. Nyní vlastně spotřebitel platí nespravedlivou daň.