Některé západoevropské státy si uvědomují tíživost a postupnou neudržitelnost systému, což je následně vede k úpravám sociálních systémů, které mají ještě o nějaký čas prodloužit agónii kapitalismu. Nejedná se však o kroky systémové, ale účelové a do jisté míry populistické, nenesouc konečné řešení dilematu.
Dost možná se nyní stanu opět terčem agrese některých čtenářů, ale jsem přesvědčen o své pravdě dost pevně. Domnívám se totiž, že životaschopný model společenské a ekonomické přestavby lze najít v Číně. Fakt, že Čína ekonomicky expanduje, musíme hledat v minulosti a to v období okolo roku 1975. V této době pomalu začal v Číně společensko-politický posun z fáze socialismu k lidové demokracii, kde vedle sebe koexistují socialismus i kapitalismus pod politickou kontrolou právě lidové demokracie pod vedením komunistické strany Číny. Z hlediska počtu členů KS Číny jde skutečně o lidovou demokracii. Dozajista má i Čínský model jisté nedostatky, ale jsem přesvědčen, že pozitiva jasně vítězí nad negativy, čehož dokladem jsou nejen statistická čísla Čínské ekonomiky, ale i fakt, že Čína je v situaci, kdy si může celou Ameriku klidně koupit. Čínští komunističtí představitelé naštěstí včas pochopili zcestnost socialistického modelu dle předlohy Sovětského svazu, který byl aplikován i v Československu a našli sobě vlastní cestu. Tato dnes přináší své ovoce. Dokonce Čínský model dokazuje i to, že kapitál lze společensky kontrolovat a řídit ve prospěch společnosti i když vzniká v ekonomické formaci soukromého kapitálu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV