Bláboly idiotů, kteří tvrdí, že nás osvobodila armáda generála Vlasova-jednoho z největších kolaborantů s nacisty nebo dokonce hrdinní Banderovci, kteří se neštítili vraždit i kvůli kousku žvance je doslova a do písmene demagogie a výplod chorého mozku. Je to plivanec do tváře všem padlým hrdinům druhé světové války a ještě větší je to plivanec do tváře pro ty, kteří tuto hrůzu přežili a musí se dnes dívat na to, jak se překrucují dějiny. Dokonce jsou mnohé takovéto hanebné nesmysly prezentovány i některými médii. O mnoho hořší je fakt, že mladí lidé, kteří nemají zkušenosti a historickou znalost tomu věří. Nelze se pak divit, že mnohde ve světě jsme my Češi pro smích a že jsme nazýváni zkurvenci.

Můj již dávno zemřelý otec byl účastníkem druhé světové války a působil při osvobození Československa v partyzánské skupině která přišla do republiky z Madarska a Slovenska.Pamatuji si mnohé z jeho vyprávění o tom jak to tenkrát bylo.Z války si odnesl krom dvou vyznamenání také rozstřílené nohy a srůsty v plicích po přechozeném zápalu plic. Život mu zachránili Sovětští vojáci, kteří ho na zádech táhli hluboko do lesů s prostřílenýma nohama, kde mu z nohou kulky doslovy vyřezali. Lékař totiž nebyl v dosahu. Kdyby ho Rusové nezachránili tak by ho Němci zabili. Díky jejich počinu tu jsem dnes ale já. Vděčím tedy za svůj život nejen otci, ale i těm odvážným Rusům, kteří otce zachránili. Pamatuji se, že jeden z jeho zachránců se jmenoval Boris a dodnes mám schovánu jeho fotografii a dokonce mám i ony střely jež otci z nohou vyndali ti zlí Rusové jak se dnes tak s oblibou tvrdí. Po pravdě řečeno si myslím, že ti, kdož takto hrubě a bezcitně Rusy ostouzí by zasloužil nakopat držku. Dá se říci, že kdyby nebylo Rusů, tak mnoho z nás by dnes ani nebylo na světě. Samozřejmě nechci tím nijak snižovat podíl dalších spojeneckých armád.