Jestliže to pro někoho je zamýšlený záměr, tak dokud ho v tomto JEHO záměru JEHO voliči budou podporovat, tak do té doby ať si takto postupují, ale JEN VŮČI SVÉMU ÚZEMÍ, ale ne vůči území států, jejichž voliči tento záměr nepodporují! A ještě přitom licoměrně vykřikují něco o nedostatku solidarity!!

JAK NE

Pro ty, pro které nekontrolované přijímání aktuálně tisíců, desetitisíců a statisíců, a ve výhledu miliónů, cizích osob z afrických, středovýchodních a asijských území není záměrem, je jediné smysluplné řešení. Na internetu koluje doporučení izraelského vládního poradce, který říká, čím víc lidí na širém moři z člunů zachráníte, tím více se jich v budoucnu utopí. A někteří na to říkají, to je tam snad máme nechat utopit? Proč to říkají?? Nemusíme je přece nechat utopit! Ale poté, co jsou zachráněni od utopení uprostřed Středozemního moře, většinou poblíž libyjského pobřeží, je absurdní vozit je až Itálie (či jinam do Evropy), a volně pustit do evropského prostoru!

JAK ANO

Správné, účelné, férové a humánní je, po zachránění od utopení, je dovézt do sídliště na vybrané a k tomu určené území, a to ať už na některém z ostrovů ve Středozemním moři anebo na vybrané a k tomu připravené území v přilehlém prostoru. Takové území, vybavené exteritorialitou, může být vybráno buďto na základě diplomatické aktivity, dohodou s příslušnou vládou příslušného státu, pokud je schopna toto území skutečně ovládat, anebo třeba i jednostrannou akcí. Těm, kteří budou namítat, že by to bylo v rozporu s mezinárodním právem, ,řeknu neohlupujte nás s takovým pokrytectvím!!! Vy, kteří jste, a to ve flagrantním rozporu s mezinárodním právem, a to beztrestně, rozbombardovali a rozvrátili řadu těchto států, přes Libyi, Sýrii, Afghánistán a dál, nám teď neříkejte, že na rozdíl od tohoto násilného destruktivního úsilí, vedoucího k chaosu, nelze učinit třeba i obdobně také násilné, úsilí, a to konstruktivní, směřující k vybudování lidského sídliště. A v tomto sídlišti zavést civilní správu, která zajistí plnohodnotný rozvoj zde (zřejmě přechodně) umístěného obyvatelstva. A jestliže tito migranti, zde umístění, přicházejí do Evropy skutečně sdílet evropské hodnoty, a nikoliv Evropu rozvrátit, a píšu to zcela záměrně bez uvozovek, protože myslím, že skutečně EVROPSKÉ HODNOTY existují, ač nám to ti farizejové v čele EU se snaží svými skutky vyvrátit a znechutit, tak v takovém sídlišti, vybaveném plnou občanskou vybaveností, a to především zdravotnickým zařízením, vzdělávacímí institucemi, ale i kulturními, administrativními a obchodními objekty a vybavením umožňujícím i řádné správní řízení o azylových žádostech těchto migrantů, a to vše pod dohledem policejních sil, zajišťujících, tedy schopných vynutit, právo a pořádek, budou mít možnost osvojit si tyto evropské hodnoty mnohem efektivněji a účinněji, než nekontrolovatelně rozptýleni po celém evropském kontinentu. Současně budou moci být odlišení ti, kteří si tyto evropské hodnoty osvojit nechtějí a jsou nepřátelsky zaměření vůči evropským domorodcům. Velmi důležité je, že zároveň na takovém místě může probíhat řádně správní řízení o azylových žádostech těchto migrantů.

KDO TO MÁ UDĚLAT?

Popsanému sběrnému sídlišti můžeme říkat tábor, základna, záchranná kolonie, nebo i jinak. Důležité je, že se bude jednat o plnohodnotnou urbanistickou jednotku, vybavenou všemi atributy a funkcemi, včetně samosprávy, samozřejmě do přiměřené úrovně, a to včetně pracovních příležitostí, přinejmenším v rozsahu zajišťujícím soběstačné zajištění stravy, ubytování a další spotřebu rezidentů, pro své obyvatele. Účelné, správné, oprávněné a proveditelné by bylo, kdyby to bylo vykonáno silami, v režii, na náklady instituce Evropské unie. Ta proto již teď má potřebné orgány, potřebné finanční zdroje i potřebnou mezinárodní autoritu. Jestliže to však dosud nejen neučinila, ale dokonce nevydala ani náznak, že by k něčemu takovému směřovala, lze si to vysvětlit pouze tak, že k takovému rozumnému kroku nemá vůli a motivaci. To je smutné a vypovídá to o (ne)použitelnosti a (ne)potřebnosti instituce Evropské unie jako takové i v jiných věcech. Ale po dosavadních zkušenostech s institucí Evropské unie nás to již nemůže překvapovat. Jenom to potvrzuje narůstající a prohlubující se skepsi vůči instituci Evropské unie. Ale stejně jako i v jiných záležitostech se musíme začít učit řešit věci i bez instituce a představitelů Evropské unie, a to buď na základě bilaterálních nebo skupinových dohod s okolními státy, které mají na dané téma stejný nebo podobný názor, anebo v krajním případě i samostatně.