Nečasovi zkrátka totálně zkrachoval experiment se jmenováním šéfové frakce LIDEM do čela silového ministerstva a jí zase pokus učinit v něm personální zásahy. Prováděné s ne úplně jasným cílem. Ten by se možná dal lépe odhadovat, kdyby Peake posadila do Pickova křesla kohosi konkrétního. Ale to do čtvrtečního odpoledne nestihla.
Jen ze jmenování šéfem jejího kabinetu Aleše Klepka, který totéž místo zastával v čase ministrování Martina Bartáka, se snad dalo tušit, že Peake možná hodlá být vstřícnější armádním překupníkům, do značné míry postavených stranou Alexandrem Vondrou. V tom případě by se za jejími kroky mohl míhat stín ministra financí.
Premiér ale návrat starých časů připustit nechtěl, i když o Picka samotného mu přitom jít až tak nemuselo. Na rozdíl ovšem od prezidenta, který měl na stole podruhé koalicí prosazený konsolidační balíček s vyšší DPH, a na premiéra tedy tlačil. A Klausovi dokáže Nečas máloco odepřít.
Na konstrukci, že prezident trval na pádu ministryně a Pickově návratu, může jistě něco být. Konec konců, v pátek pověřil dočasným vedením resortu právě Nečase, který prvého náměstka bleskově instaloval nazpět. Jen chvíli po té, co Klaus zvýšení DPH podepsal. Jak vidno, zapadá to vše do sebe hladce. I když jde jen o jeden z možných výkladů dění posledních dvaceti čtyř hodin. A třeba připomenout, že na prezidentově podpisu už vlastně nesešlo, zákon by vstoupil v platnost i bez něj. Přesto jde o variantu poměrně pravděpodobnou. Vždyť dnes už exministryně sama připouští, že vztah mezi Klausem a Pickem podcenila. Verzi, že za jejím vyhazovem stála hlavu státu, Peake tedy vlastně otevřeně potvrzuje.
Zcela jinou věcí pak je, co bude následovat, pokud jde o koalici a budoucnost vlády. Minimálně v prvé reakci nemohli poslanci LIDEM udělat nic jiného, než se postavit za předsedkyni a deklarovat úmysl kabinet opustit. Nečas je zatím vyzývá ke zklidněnému rokování po vánočních svátcích a tváří se, že v pád vlády nevěří. Musí být tedy připraven pokračovat s menšinovým kabinetem, který bude lavírovat případ od případu a shánět podporu pro zásadnější zákony jednou tam, podruhé jinde. Představitelné to určitě je.
Víc než sprint k předčasným volbám, které vyřadí ze sněmovny obě skupiny roku 2010 zvolené pod hlavičkou Věcí veřejných. Znovu by do poslaneckých lavic rovněž neusedlo dost poslanců i jiných subjektů, kteří doufají, že budou pobírat lukrativní platy ještě zhruba rok a půl a mořit hypotéky. A sociální demokraté se chystají převzít moc až na jaře 2014, memento ztroskotání po Paroubkově osudové chybě s nepřipraveným svržením Topolánkovy vlády je stále živé. Nadto by ČSSD, komunisté a Věci veřejné (Vít Bárta hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu navrhuje), možná ani nedaly dohromady nutných stojedna hlasů. Do takového blamáží hrozícího dobrodružství, nadto právě s Bártou, se Bohuslavu Sobotkovi chtít nemůže. Zatímco okopávat ještě slabšího Nečase než doposud, mu bude vyhovovat. A zkoušet nechat padnout vládu ve chvíli, kdy není jasné, kdo se stane za pár týdnů hlavou státu – může to být přece i nepřítel řady vysoko postavených sociálních demokratů Miloš Zeman – je také rizikové.
A ještě uvidíme, jak hluboká je jednota skupinky kolem Karolíny Peake, co jí může případně Nečas za mimovládní podporu nabídnout. Tedy vedle dost podstatné věci, totiž zachování mandátu do řádného konce funkčního období, otázky pro mnohé prioritní. Na jaře se odpadlíci od Bárty zaklínali nutností pokračovat v reformách. To by ale, když to domyslíme, nemělo přece přestat platit jen proto, že zrovna upadla v nemilost tehdejší vůdkyně „veverkovské“ rebelie. Navíc učinivší fatální chybu, neboť přehlédla, že na Hradě ještě stále sedí Václav Klaus. Který nepřestal držet na nyní z popela povstalého Vlastimila Picka.
Že to má vše rysy rachotivé komedie, jsou občané vcelku zvyklí. Přesto by si někteří měli dát o štědrovečerní večeři pozor, aby jim při vzpomínce na dění kolem „pickové dámy“ Karolíny Peake nezaskočila smíchem kostička do krku. Mocenské hrátky české politické super-elity za volání lékařské pohotovosti vskutku nestojí.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
