Stát by tedy chtěl prokázat, že nedochází k segregaci a malí Romové nekončí ve speciálkách častěji než ty z většinové populace a zůstává zachována šance na rovné příležitosti.
Tomu sice lze rozumět, potíž je ovšem s metodikou získávání podkladů pro takový materiál. Citlivá je především definice Roma, jak je popsána v průvodním dopise, který dostali ředitelé příslušných škol: podle ní jde o ty, kdo se za Romy považují, anebo je za ně považuje „významná část jeho okolí“. Jestliže jde ovšem o děti mírně mentálně postižené, těžko se jich ptát prostřednictvím dotazníku, zda se cítí být Romy. Nemluvě o rasistickém nádechu takového šetření.
Jak říká jeden z ředitelů škol, jeho podřízení se snaží brát prostě děti jako děti a učit je bez toho, aniž by se hovořilo o jejich původu. A předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař upozorňuje například na to, že není nikde řečeno co to je významná část okolí, tedy kolik lidí by to mělo být, a také jak posuzovat děti ze smíšených manželství. A Pilařovi se také nezamlouvá, že pokud ředitelé škol odmítnou takové sčítání, provede ho určený inspektor, ale odpovědnost za získaná čísla ponese přesto ředitel.
A z oné definice Roma, proti níž neměl větších námitek ani Úřad veřejného ochránce práv, přitom uvádí do rozpaků i ombudsmanova zástupce Stanislava Křečka: považovat někoho za Roma proto, že tak činí jeho okolí, vidí jako nešťastné. Nicméně připouští, že jiný způsob zatím není k dispozici. Při posledním sčítání lidu se totiž k romské národnosti přihlásilo pouhých 13 tisíc obyvatel a vzít to v potaz by znamenalo úplně jiné počty dětí na školách.
A Česká republika je momentálně v časové tísni, s Radou Evropské unie bude na toto téma rokovat ještě před koncem roku, proto inspekce spěchá a tlačí na ředitele, aby se měla čím vykázat. Výsledky ale mohou být dost nepřesné, a to některé pedagogy pobuřuje, jiní dotazníky vyplňují více méně „z musu“ a moc si nad nimi hlavy nelámou. A už citovaný Jiří Pilař také říká, že podstatnější než čísla pro Unii je především odstraňování nedostatků v romském vzdělávání, včetně působení na rodiny, aby posílaly děti do škol a záleželo jim na prospěchu.
Což je ovšem součástí kardinální velké a léta neřešené romské otázky. Kterou těžko mohou před kritikou Unie zakrýt problematicky zjišťované údaje.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
