Přestože už lékaři dovedou otravu včas rozeznat a vědí, jak při léčbě postupovat. Ale vzhledem k tomu, že nemalá část konzumentů nejlevnějších likérů žije zcela na okraji společnosti, nemusí k nim vůbec dorazit ani varování před hrozbou. A v jejich apatickém prostředí se může snadno stát, že lékařská pomoc přijde pozdě.

Vidina, třeba až několika desítek obětí je hrůzná a snad se také nenaplní, momentální počet je přece až až. Děsivé jsou ovšem také poznatky, které nyní vyplouvají na povrch. Například, že se ve stánkovém prodeji běžně nalévaly nápoje z mnohalitrových plastikových nádob. Dozvídáme se také o existenci řady malých likérek, operujících podle všeho jaksi v přítmí, více méně bez soustavné kontroly příslušných úřadů. A že podíl nelegálních tekutin v celkovém objemu prodeje se pohybuje kolem dvaceti procent. Což je ovšem závratné číslo a pokud má skutečně každý pátý „panák“ nejasný původ, pak zřejmě budou muset padat odpovědné hlavy. Jak už tomu ovšem bývá, teprve když nastane katastrofa, jakou nynější momentální metanolová „epidemie“ nesporně je. 

Co se ovšem prodává celá léta ve stáncích a různých zapadlých sídlištních večerkách či malých výčepech, toho si mohly úřady jistě dávno všimnout. Občas také tu a tam nějaké pokuty rozdaly, ale jinak se nedělo skoro nic. Dokud lidé neumírali, nikdo se nad původem alkoholu příliš netrápil. A navíc je dobře představitelné, že se producenti větších objemů nelegálních lihovin jistili správně umístěnými úplatky. Třeba i o tom se něco brzy dozvíme.