Zastavme se u dvou z nich. Vzájemně spolu nesouvisí, ale vyvolávají diskusi, do níž se v souvislosti s jedním z nich zapojil i prezident.
K názoru ombudsmanky Anny Šabatové, stavící se za dvě somálské dívky, které před časem opustily pražskou zdravotní školu údajně kvůli tomu, že jim bylo znemožňováno nošení tradičních šátků, Miloš Zeman totiž poznamenal: „šátkem to začíná, burkou to končí".
Zatímco bývalý resortní ministr Eduard Zeman, který příští měsíc začne zastávat novou funkci školského ombudsmana, se domnívá, že pokud je u nás víra dívek tolerována, pak je zákaz takřečeného hidžábu diskriminací. A do třetice: v bleskové anketě serveru Lidovky cz. se tři čtvrtiny čtenářů vyjádřilo pro zákaz šátků ve školách. Což odpovídá například postupu francouzských úřadů. A šátky jsou zapovězeny částečně ve školách i úřadech i v řadě dalších evropských zemí.
Francie, Německo, Itálie nebo Velká Británie jsou ovšem státy s nepoměrně větší islámskou komunitou než jaká se nachází v České republice. A k francouzské normě dodejme, že jejím předkladatelům šlo také o diskriminaci, jenomže s opačným znaménkem. Zákon by měl totiž podle nich přispět k rovnosti mezi pohlavími a k odstranění nerovnoprávného postavení žen.
Český případ je patrně komplikovanější, než se na prvý pohled zdá. Ředitelka předmětné školy například říká, že si stěžovala pouze jedna z dívek, která žádným dokladem neprokázala přes opakované žádosti legální přítomnost v zemi. A školu už před časem kvůli šátkům prověřovala školská inspekce, aniž by postup vedení shledala pochybným.
Inspekci ovšem Šabatová také kritizuje. Jak to bylo skutečně, se snad ještě dozvíme. A zatím lze sledovat veřejnou debatu, ve které se kupříkladu komentátor Lidových novin Petr Kamberský doznává, že odjakživa stál za svobodou a rovností pro všechny, ale poněkud změnil názor po londýnském teroristickém útoku roku 2005, který provedli mladí muži narození a vyrostlí ve Velké Británii a (cituji) „přesto v sobě objevili k této zemi tak hlubokou nenávist, že byli ochotni obětovat vlastní život.“ A téma bude podle všeho ještě nějakou dobu ve společnosti rezonovat.
Přejděme tedy raději ke kauze druhé, ta se zdá přece jen jednodušší. Jde o dubnový policejní zásah v pražských muslimských modlitebnách kvůli rozšiřování české verze knihy Základy tauhídu, která má obsahovat kontroverzní pasáže směřující k potlačení práv a svobod člověka.
Ústředí muslimských obcí v České republice si na razii stěžovalo u Ústavního soudu, jenomže ten se podle jeho čerstvého vyjádření odmítl podáním zabývat, protože nebyly vyčerpány ostatní prostředky. Muslimské ústředí se mělo napřed obrátit na dozorujícího žalobce a poté případně na nadřízené státní zastupitelství.
Až se tak stane, pokud ovšem, a tuzemští muslimové budou nadále nespokojeni, kauza se Ústavnímu soudu ještě může vrátit. Komentovat to netřeba. Jen poznamenávám, že trvá obvinění jedné osoby kvůli šíření zmíněné publikace. A dodávám, že policisté vtrhli do modliteben s razancí, jíž si podle všeho mohli odpustit.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
