Pro ODS to ovšem není nic nového, protože podobně se zachovalo několik jejích poslanců v roce 2008, když se společně s Paroubkovou ČSSD a komunisty vyslovili proti Topolánkově kabinetu, nadto uprostřed českého předsednictví rady Evropské unie. Historie se tedy, jak to vypadá, může opakovat. Otázkou však je, kdy a za jakých okolností. Vláda sice ihned odešle do parlamentu totožnou předlohu, na jejímž přijetí má záviset existence vlády. Zákon ovšem bude muset znovu projít sněmovními kolečky příslušných výborů a čtení, čas zatím bude běžet a uvidíme, co se bude dít. Leccos z toho jistě nebude podružné.
Po dnešku také například víme, že se na zářijovém plénu nebude hlasovat o jiném senátním vetu, totiž zákona o církevních restitucích. Požádala o to koaliční partnery strana LIDEM; podle Karolíny Peake jde o velký výdaj ze státního rozpočtu a v prvé řadě by měl být zajištěn a konsolidován rozpočet. To ale znamená, že na schvalování návratu majetku církvím dojde až někdy před koncem roku, to je rozhodně viditelný posun. A v tomto případě ODS nevyčítá straně LIDEM, že přece s věcí také jednou souhlasila.
Odklad rozhodně za krajské volby a snad až za volební kongres občanským demokratům vyhovuje. Ostatně je možné, že budeme svědky pokusů odsunout také otázku vyšší DPH na „dobu pokongresovou“. Rozhodování o příštím vedení se zdá být dnes pro poslance této strany asi vůbec nejdůležitější. Což by bylo pochopitelné, pokud by se na kongresu měly střetnout názorové proudy odlišných politických vizí. Což ale zní v případě současné ODS skoro jako vtip.
Slovo kongres je však v těchto dnech úplné zaklínadlo. A můžeme se jen dohadovat, do jaké míry se na tom podílejí ohrožení kmotři, doufající totiž, že jiný předseda strany dokáže brzdit rozjeté státní zástupce. A nelze si nevšimnout, že mezi „rebely“ jsou lidé, kteří ztratili vliv: bývalý šéf poslaneckého klubu Petr Tluchoř, expředseda celopražské ODS Šťastný, někdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa. Anebo zástupce „ohroženého druhu“ Marek Schneider, kterého se podle všeho značně týká kauza IZIP, již tento týden postoupil vyšetřovatelům ministr zdravotnictví.
Nevíme ovšem, zda má rebelující skupinka nějaký přesnější plán a představu. Mohla by si pamatovat, že pomoci shodit vlastní vládu „jen tak“ nevede k ničemu, a Vlastimil Tlustý a jeho kolegové, kteří tak druhdy učinili, právě kvůli tomu zmizeli z politiky a těžko se do ní budou kdy vracet. A vůbec není jisté, jaké jsou na kongresu reálné vyhlídky Nečase vyměnit, neboť straně jednak chybí výraznější osobnosti a současný předseda nemusí být nahlížen jako ideál, ale rozhodně má kredit člověka nezapleteného do korupce, ačkoliv je ve vysoké politice už dvacet let. A jako někdo mátožný či nerozhodný také určitě nepůsobí, třebaže je dnes příslušníky své strany citelně oslaben.
Ale koho by ti za něho mohli nabídnout? Ministra obchodu Martina Kubu, o kterém se v této souvislosti hovoří? Jeho mírně a na prvý pohled ne zcela pochopitelně podporuje prezident republiky, na stranu stále ještě magicky působící. Ale Kuba je také spojován s kmotrovskými jihočeskými kruhy. A ODS se potřebuje zbavit právě nálepky strany kryjící bezskrupulózní čachry. Na tom ovšem kmotrům a jejich komplicům nesejde, nejde jim přece o stranu, nýbrž o sebe samé. Jak tomu bylo v jejich případě vždy. Na tom, že prosazení jejich zájmů (a ochrany) může ODS značně poškodit a poslat na dlouhou dobu do zhruba desetiprocentní opozice, v dané horké chvíli nikterak nezáleží.
A že se chytají různých nápadů, o tom svědčí tendence vrátit do stranického vedení – ne snad přímo křesla předsednického, ale vlivného a všeobecně viditelného – Václava Klause. Toho určitě netřeba podceňovat, ale zřejmě ani on nemůže dokázat zázraky. A doufejme, že by také nehodlal táhnout stranu ovládanou opětně posílenými kmotry. Vůči nimž se musí ovšem především nekompromisně vymezit široká členská základna.
Ještě před kongresem ještě ale proběhnou krajské volby, a nikdo nedokáže odhadnout, jak si v nich ODS povede. Pokud i přes kauzu Davida Ratha neúspěšně, bude to jistě argument pro Nečasovy oponenty. Ale stejně tak pro odpůrce hluboce zažraného kmotrovství. Vyhlídky tedy žádné zvláštní. Úspěch v podobě zisku dvou tří hejtmanství by samozřejmě předsedu a premiéra v jedné osobě rozhodně posílil. Těžko říci, zda by i pak byla skupinka kolem Petra Tluchoře ochotná vést sebevražednou vnitrostranickou válku dál. A Nečas se sám zahnal neústupností ve věci vyšší DPH do kouta, těžko si představit, jak náhle couvá.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
