V konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach se postavili na stranu Baku, odsuzujíce údajný masakr na azerských civilistech v karabašském městě Chodžali, který se odehrál před 21 lety. Vyjadřují soustrast a konstatují, že arménské jednotky ignorují rezoluce Rady bezpečnosti OSN a nadále okupují část ázerbájdžánského území.

Na ministerstvu zahraničí si naštěstí uvědomili, že takovéto aktivity nejsou pro Českou republiku ničím prospěšné a ministerstvo zahraničí se od poslanecké iniciativy distancovalo. Zbytečná iniciativa několika poslanců v čele s Janem Hamáčkem, předsedou skupiny ČR – Ázerbájdžán, který dostal vyznamenání od autoritářského prezidenta Alijeva, může poškodit česko-arménské vztahy. Iniciativa neunikla pozornosti arménského velvyslance v Praze, jenž označil usnesení za „jednostranné“ a kromě negativního dopadu na vzájemné vztahy vyjádřil obavy, že taková usnesení mohou být ázerbájdžánskou stranou využita jako argument při porušování křehkého příměří.

Zároveň upozornil, že tragédie v Chodžali není tak jednoznačná: „Ázerbájdžánská strana nepomohla civilistům s evakuací a de facto si z nich udělala živý štít. Velká část mrtvých byla nalezena u města Agdam, na území kontrolovaném ázerbájdžánskými vojáky.“ Podobný postoj zastává senátor Jaromír Štětina, který strávil ve válce o Náhorní Karabach jako reportér několik měsíců. Odmítá nejrozšířenější verzi, že civilisty v Chodžali povraždili Arméni – za masakrem totiž mohly být ázerbájdžánské jednotky a paramilitantní oddíly. Senátor kritizuje neprofesionalitu poslanců, kteří nezkoumali relevanci výroku ázerbájdžánského velvyslance, nevyslechli druhou stranu konfliktu, ani záležitost nekonzultovali s ministerstvem zahraničí.

Připomeňme, že k podobným manipulacím a dezinterpretacím došlo i v souvislosti s údajným masakrem kosovských Albánců Srby v Račaku a teprve po letech se ukázalo, že pravda byla diametrálně odlišná od původní oficiální verze.

Co motivovalo část poslanců k takové iniciativě? Kromě nadstandardních vztahů s Baku to může být skutečnost, že se jedná o zemi spolupracující s Izraelem, Katarem, Saúdskou Arábií a tudíž s USA, zatímco Arménie se orientuje na Rusko. Izrael prodal Ázerbájdžánu zbraně v hodnotě 1,6 miliardy dolarů včetně desítek izraelských bezpilotních přístrojů a výměna informací na úrovni zvláštních služeb je v podstatě nepřetržitá.

V souvislosti s možným útokem Izraele na íránská jaderná zařízení se spekulovalo i o tom, že židovský stát využije vojenskou základnu v Ázerbájdžánu. Také je to země s velkými zásobami ropy a zemního plynu. Spor o Náhorní Karabach je však velmi citlivá otázka pro Arménii i Ázerbájdžán a není v zájmu nikoho narušovat křehké příměří.

Domnívám se, že v tomto sporu by měla Česká republika zachovat striktní neutralitu a poslanci by bez konzultace s ministerstvem zahraničí neměli svými neodbornými iniciativami poškozovat zájmy ČR na Kavkazu.  

Ondřej Kosina, odborný mluvčí LEV 21 pro oblast zahraniční politiky