Tato novela obsahuje velmi problematickou změnu paragrafu č. 3, známou jako 1:10. Podle ní by směly úspory střadatelů činit nanejvýš desetinásobek jejich kapitálového vkladu. Toto ustanovení drasticky omezuje základní a  tradiční funkci záložen - spoření, jde zcela proti duchu úvěrního družstevnictví a ve svých důsledcích by znamenalo konec družstevních záložen v ČR. Senát navrhuje odklad použití tohoto pravidla, aby bylo možno prozkoumat jeho ústavnost. Požadujeme tedy přijetí pozměňovacího návrhu vzešlého ze Senátu.

Družstevní záložny a především tzv. kampeličky (pojmenované podle Cyrila Kampelíka) mají v českých zemích hlubokou tradici. Od svého vzniku představovaly demokratický, svépomocný a sociální prvek v ekonomice a společnosti.

Jejich obnova po převratu 1989 se zdařila jen z velmi malé části. Nedostatečná regulace v 90. letech podpořila tunelování a následně krachy těchto finančních ústavů. Nedostatečný dohled nad tímto sektorem byl nucen aktuálně přiznat i guvernér ČNB Miroslav Singer. Selhání ČNB vedlo k silnému čerpání z Fondu pojištění vkladů např. u Metropolitního a spořitelního družstva. Proto vcelku vítáme novelu, kterou připravilo Ministerstvo financí ČR. Domníváme se, že skutečné družstevní záložny nemají svou velikostí konkurovat bankám. Mají mít jen takovou velikost, která umožňuje dostatečnou sociální kontrolu. V terminologii důvodové zprávy je to „posílení zainteresovanosti členů na činnosti družstevní záložny“.