Od začátku roku 2022, tedy před více než třemi lety, se věnuji tématu, že neochota nebo neschopnost ruského prezidenta Putina rychle ukončit konflikt s Ukrajinou povede ke stále se rozšiřující válce, která vyvrcholí velkým požárem daleko za hranicemi Donbasu a Ukrajiny. Mně, ale ne Putinovi a mým kritikům, bylo zřejmé, že odmítnutím použít dostatečnou sílu k ukončení konfliktu Putin zaručuje zvýšenou účast Washingtonu a NATO v konfliktu. V průběhu let konfliktu jsem poskytoval četné aktualizace o „stále se rozšiřující válce“.

Válka se rozšířila v útok na ruské strategické síly a nedávno se objevily zprávy o poskytnutí raket Ukrajině k útoku na Moskvu. Podle zpráv z médií se Evropa připravuje na válku s Ruskem. Konflikt již zasáhl daleko za Donbas. Bod velkého požáru nemůže být daleko. Jeden ruský komentátor říká: „Třetí světová válka již začala.“ (ZDE)

Putin, a pokud vím, jen málokdo v Rusku chápe doktrínu sionistických neokonzervativců o americké hegemonii. Zdá se, že Putin nikdy neslyšel o tři desetiletí staré Wolfowitzově doktríně. Sám Putin přiznává, že teprve nyní pochopil situaci, které Rusko čelí. Jak uvádí John Helmer: „Putin to právě přiznal v televizním rozhovoru 14. července. Myslel jsem si, že rozpory se Západem byly primárně ideologické,“ řekl. „V té době se to zdálo logické – setrvačnost studené války, odlišné pohledy na svět, hodnoty, uspořádání společnosti. Ale i když ideologie zmizela, když Sovětský svaz přestal existovat, pokračovala stejná, téměř rutinní odchylka od ruských zájmů. A nebylo to kvůli ideologii, ale kvůli honbě za výhodami – geopolitickými, ekonomickými, strategickými. Svět respektuje jen ty, kteří se dokáží chránit. Dokud neukážeme, že jsme nezávislá a suverénní mocnost, která stojí za svými zájmy, nebude prostor pro to, aby se s námi kdokoli choval jako s rovnými.“ (ZDE)

Americká hegemonie je však ideologie a zůstává základem americké zahraniční politiky. Putin navíc ukázal, že jeho červené linie jsou bezvýznamné. V důsledku toho neexistují žádná omezení pro rozšiřování konfliktu.

Prezident Trump, kterému vládnoucí establishment zabránil v jeho domácí agendě, se obrátil k zahraničním věcem, kde může zůstat v centru pozornosti tím, že bude nutit ostatní země, aby se řídily jeho nařízeními. Putinovi nyní dal 50 dní na to, aby je splnil.

S čím se má shodnout? S požadavky Zelenského? Jaká je ta dohoda, pro kterou Trump požaduje Putinův souhlas? Jelikož se jedná o konflikt mezi Washingtonem a Ruskem, musí dohodu uzavřít Trump a Putin. Putin dal jasně najevo, že dohoda se musí zabývat „kořenovou příčinou“ konfliktu, kterou je absence dohody o vzájemné bezpečnosti. Pokud je však Washington zaměřen na hegemonii, nemůže existovat žádná dohoda o vzájemné bezpečnosti.

Skutečná situace je následující: Dvě vlády s masivními jadernými zbraněmi popírají realitu. Putin a Lavrov se řídí iluzí, že rozdíl mezi Ruskem a Západem lze vyřešit slovy. Washington je nebezpečný, protože sionistická neokonzervativní doktrína americké hegemonie je institucionalizována.

Aby se zabránilo hrozícímu požáru, stačí, když se Washington a EU s Ruskem dohodnou na smlouvě o vzájemné bezpečnosti. Rusko nechce hrozby na svých hranicích. Rusko nemá žádné územní ambice, pokud k nim není donuceno bezpečnostními hrozbami. Trump chce, aby Amerika vydělávala peníze. Jak Amerika vydělává peníze, když americká agrese odřízne Západ od většiny světa? Jediným důvodem pro BRICS je nepřátelství Washingtonu vůči Rusku, Číně a Íránu.

Dilema spočívá v tom, že americký zbrojní průmysl je pro mír příliš silný.

(překlad Jana Putzlacher)

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele

Psali jsme:

P. C. Roberts: Washington otevírá druhou frontu proti Putinovi

P. C. Roberts: Západní svět opustil demokracii

P. C. Roberts: Probíhá boj na život a na smrt

P. C. Roberts: Na programu je zvolení Kamaly