Zdá se, že Rusové smysl tohoto seznamu plně nechápou. Mluvčí ruského prezidenta Peskov řekl, že ruská vláda bere tento seznam jako pokus ovlivnit ruské prezidentské volby. Samozřejmě, je nepochybné, že Washingon by využitím prozápadních neziskovek působících v Rusku rád narušil Putinovu oblibu veřejnosti, ale je nepravděpodobné, že Rusové jsou natolik hloupí, aby takovýmto snahám podlehli.
Takže, podle mě, sleduje uvedený seznam tyto tři cíle:
Podkopat ruskou diplomacii tím, že bude ruské hlavní představitele prezentovat své zemi i světu jako gangsterry.
Prezentovat Rusko jako hrozbu, jak to např. 26. ledna učinil britský ministr obrany prohlášením, že Rusko zamýšlí rozložit britskou infrastrukturu, způsobit smrt tisíců a tisíců Britů a uvést Britanii do totálního chaosu.
Odvést zájem Ameriky i Evropy od očekávaného uvolnění zprávy zpravodajské komise Sněmovny reprezentantů o tom, že Russiagate je spiknutím FBI, někdejšího Obamova ministerstva spravedlnosti a Demokratického národního komitétu proti prezidentu Trumpovi. Očekává se totiž, že Washingtonský seznam ruských gangsterů dá presstitutkám jiný námět k debatě, než je zrada spáchaná proti prezidentu Spojených států.
Existuje pravděpodobně i cíl čtvrtý, jímž je snaha Izraele, aby USA zvýšily tlak na Rusko, kterému se zatím dařilo neutralizovat izraelské snahy dotlačit USA k vojenskému zásahu v Sýrii a Iráku, a tím zde nastolit stejný chaos, jaký dnes vládne v Iráku a Libyi. Izrael totiž chce Sýrii i Irán destabilizovat proto, že obě země podporují Hizballáh, který až dosud brání Izraeli zmocnit se vodních zdrojů v jižním Libanonu.
Ruská vláda a ruští občané by měli vědět, že Washington považuje Rusko za hrozbu pro jediný jeho přečin: že se totiž nenalézá pod washingtonským palcem. Americkou zahraniční politiku řídí sionističtí neokonzervativci, jejichž ideologií je světová hegemonie. Diplomacii neuznávají, spoléhají na desinformace, hrozby a násilí. Proto žádná americká diplomacie, s níž by Rusko mohlo jednat, neexistuje.
Putin jako zodpovědný politický vůdce velmoci neodpovídá na provokace provokacemi, ignoruje urážky a stále čeká, kdy Západ přijde k rozumu.
Ale co, když čeká marně?
Aby Západ přišel k rozumu, museli by být sionističtí neokonzervativci zbaveni moci a muselo by být zrušeno NATO. Svržení neokonzervativců by však vyžadovalo protichůdnou zahraniční politiku, jejíž hlas je však zatím velmi slabý a je mu navíc odepřen i vstup do médií think tanků a univerzit. A zrušení NATO by zas vyžadovalo takové evropské politické figury, které by byly ochotné vzdát se washingtonských dotací a kariérních postupů, jež přízeň Washingtonu zaručuje.
Ruská vláda tak čelí obtížné situaci. Zahraniční politiku Washingtonu a tím i celého západního světa určují neokonzervativci, rozhodnuti prezentovat světu Rusko jako obrovskou hrozbu. A nebylo až dosud v silách diplomacie cokoli na této skutečnosti změnit. Při čemž neprovokativní a zodpovědná ruská pasivita by nakonec mohla neokonzervativce přesvědčit, že mohou na Rusko beztrestně zaútočit. Druhou možností ovšem je, že pokračující americké provokace přesvědčí Rusko, že útok na ně je na spadnutí, a proto samo provede preventivní akci.
Všichni na světě by si měli uvědomit, že hrozba nukleární války je hlavní součástí washingtonské politiky vůči Rusku, a všichni by též měli rozumět i tomu, že jediná hrozba Ruska spočívá v tom, že se nepodřizuje washingtonské roli jediného vládce světa.
(vybral a přeložil Lubomír Man)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
