Elity tvoří pár lidí, kteří však ve svých rukou drží veškerou moc. Kontrolují a řídí tisk, televizní společnosti, sociální sítě, univerzity, think tanky, vlády, finance, velkosériovou výrobu, advokátní komory, zdravotní péči, většinu celebrit, a mají své vlastní organizace, které zahrnují představenstva takových sdružení, jako jsou Bilderberg, Atlantická rada, Trilaterální komise, Rada pro mezinárodní vztahy, skupina bývalých prezidentů centrálních bank G30, Světové ekonomické fórum, Světová banka a IMF (Mezinárodní měnový fond). A titíž lidé pak tvoří podnikové rady a zastávají nejvyšší pozice ve velkých korporacích.

Toto nakupení moci do malé hrstky rukou prošlo několika fázemi. Tak např. v průběhu Clintonova režimu americká různorodá a nezávislá média byla zkoncentrována do majetnictví šesti rukou. Šest velkospolečnostem bylo umožněno skoupit 90% médií v USA a tato koncentrace šla proti veškeré dřívější americké tradici. Tržní hospodářství bylo nahrazeno monopolním ovládáním a dohledem.

Van Der Pijl vysvětluje, jak nejrůznější elitní sítě - mezinárodní, finanční, vládní a další - spolupracují v zájmu dosažení společné agendy. Elity využívají skutečnost, že ovládají ideje, komunikace i zábavu, a to k tomu, aby udržely nás, prosté občany, v boji a soupeření jedněch proti druhým: Republikány proti Demokratům, liberály proti konzervativcům a hlasatelů ruské hrozby proti těm, kteří ji popírají. A tak hrozba skutečná prochází nezpozorována a dokonce i nepojmenována.

Oklamání lidu se stává prioritním úkolem všech západních vlád, podporovaných v tomto svém tažení svými zpravodajskými agenturami, internetovými korporacemi a médií.