“Něco v nás nemiluje zdi,” píše slavný americký básník Robert Frost v úvodním verši své básně Spravování zdí. A uvnitř americké levice, zdá se, je ono “něco” vyjádřené v podobě odporu k “báječné zdi”, kterou hodlá postavit prezident Trump podél devatenáct stovek mil dlouhé hranice mezi Spojenými státy a Mexikem.

Zeď kolem identity

Argumenty opozice jsou obvykle buď charakteru ekonomického, nebo praktického: Zeď je zbytečná. Nezastaví ilegální přistěhovalectví. Stojí moc peněz. Jenže ve skutečnosti je ve hře něco mnohem hlubšího. Představa permanentní přehrady mezi dvěma zeměmi je totiž přímou zkratkou k srdci problému, který rozděluje i naši zemi vedví.

Je to “ta” otázka, nejzákladnější otázka ze všech: Kdo jsme? Co znamená slovo národ? Jaké hodnoty Amerika reprezentuje?

Ti, kteří zoufale touží po tom, aby zeď stála, ilegální imigrace se zastavila a současní ilegální přistěhovalci byli deportováni, jsou také ti, kteří mají pocit, že země, v níž vyrůstali, umírá a mizí. Jejich vlast se pozvolna mění v cosi neznámého a cizího. Nejde zdaleka jen o to, že ilegální migranti berou Američanům pracovní místa, nebo že páchají zločiny, nebo že tolik z nich bere sociální dávky na vše včetně jídla, bydlení, vzdělání a zdravotní péče. Jde především o to, že mění naši zemi. Mění to, kým jsme. 

Jsou Spojené státy umělý národ?

Přede dvěma desetiletími se “stará pravice” a neokoni zuřivě hádali o tom, co Amerika byla - a čím je. Ten spor ve skutečnosti nikdy neskončil. Jsme od začátku nový, svébytný a dobře rozlišitelný národ, tak jako Britové, Francouzi nebo Němci? Nebo je Amerika novým druhem národa, ideologickým národem, uměle vytvořeným národem, jemuž jeho jednotící prvek dodává sjednocení kolem myšlenek Jeffersonových, Madisonových, Lincolnových a Kingových?