Hlavně proto, že i cesta do politických pekel je dlážděna dobrými úmysly – tedy dobrými úmysly zejména pro lídry jednotlivých stran a hnutí v té současné „opozici“ na té nynější tuzemské politické scéně. Kdo z nich ale může občany, voliče a daňové poplatníky věrohodně a efektivně přesvědčit, že právě ten boj o pozice v té opozici je tím správným směrem ku prospěchu a prosperitě našeho lidu a našeho národa? Například i pod tím okřídleným heslem „Česká republika na prvním místě“ – aby to nebyla jen otřepaná fráze. To lidi poznají a pak to dají najevo.

V právě uplynulé pětiletce výsledků voleb na různých stupních v tuzemsku se jasně ukázalo, že tu de facto žádná opozice není, natož pak opozice jednotná, čili opozice akceschopná, čili opozice vskutku efektivně účinná. A jinou opozici lid a národ teď a tady nepotřebuje. To „tam dole“ došlo už každému. A tak to snad brzy dojde i všem těm politickým lídrům v té současné „opozici o pozice“. A z toho pro ně jasně plyne, že nemají už jinou možnost, než se dohodnout na sjednocení a vytvoření té skutečné politické opozice v zájmu lidu, národa, občanů, voličů a daňových poplatníků. Jinak ty jednotlivé opoziční proudy (samy pro sebe) lidé postupně „odzívnou“ – no a (i vlivem toho) logicky potom ty nynější nespojené opoziční proudy časem vyschnou na troud.

Momentálně je tu však velká poptávka po té skutečně funkční pro-lidové opozici. Čili jsou tu i podmínky pro vytvoření takové opozice. Asi tu ale už moc dlouho nebudou – takže čas běží. A jak to rychle, správně a jednoduše vyřešit? Inu, tak třeba i takhle: